Zakladatel a první předseda České besedy, ředitel ústavu hluchoněmých, bratr známého spisovatele

Tomáš Chocholoušek (Tomasz Chocholouszek) – nar. 1826 Sedlec u Tábora – zemř. 29.3. 1900 ve Lvově – pedagog, hudebník a zakladatel České besedy ve Lvově. Absolvent Pražské konzervatoře (varhany, zpěv a skladba) získal odborné znalosti i v tělesné přípravě a pomologii. Revoluční události roku 1848 donutily jeho rodinu opustit Čechy. V následujících letech se proto postupně odstěhovali na rodinnou usedlost Bystrzyce u Ropczyc (Podkarpatí). Na její koupi výrazně přispěla matka Kateřina (roz. Pelichová), která na statku až do své smrti hospodařila. Zde se také v roce 1857 Tomáš Chocholoušek oženil.

Zábavná příloha Plzeňských listů, č. 18 z r. 1899

Rok před tím však přijal nabídku moravského rodáka, lvovského duchovního a spolupracovníka správní rady místního Ústavu pro hluchoněmé (zal. 4.10. 1830), Ondřeje Ostravského (Andrzej Ostrowski). Zde je nutné připomenout i jméno tehdejšího lvovského arcibiskupa, Františka Pištěka. Prvním ředitelem této vzdělávací instituce se stal Jan Hoffmann, rodák z moravského Kelče, teolog a právník, čestný občan města Lvova. Asi nás příliš nepřekvapí, že i prvním učitelem v tomto ústavu byl náš krajan, absolvent pražského Institutu pro hluchoněmé, Dominik Vychytil (Wichitil). Výuka tehdy, k nelibosti většiny rodičů, probíhala jen v německém jazyku. Teprve několik let po jeho odchodu do penze v r. 1848 byla zahájena výuka v polštině (od r. 1856). V tomto roce přichází do školy Chocholoušek, nadšený učitel neslyšících chlapců, propagátor hudby a vlastenectví. V tomto sice nedosahuje takového věhlasu jako jeho starší bratr, novinář, spisovatel i redakční kolega Jana Nerudy, Prokop, avšak vytrvalostí a obrovským úsilím se mu v r. 1867 podařilo zformovat základy dodnes funkčního krajanského spolku. Od počátku byl jeho předsedou a klíčovým organizátorem společných aktivit. Chocholoušek tím potvrdil svou roli zapáleného, srdečného a kultivovaného vůdce českého živlu, který do města proudil již od konce 18. století. Není tedy velkým překvapením, že třetí z bratrů, železniční inženýr Emanuel Chocholoušek je pro změnu považován za jednu z důležitých postav vzniku Matice slovinské v Mariboru. Proč se však jméno zakladatele krajanského spolku, již od dubna 1886, v jeho seznamu neobjevuje, dosud nevíme.

Kurenda Szkolna za Miesiąc Sierpień 1867, № 8
Школа глухонімих | Міський медіаархів

V r. 1864, po osmi letech od svého příchodu, se Tomáš Chocholoušek stal ředitelem školy pro hluchoněmé, která od r. 1840 sídlila ve vlastní budově na ul. Lyčakivské č. 35. Později zde působila také jeho dcera Božena Wilkosz, provdaná za radu zemského soudu. Chocholouškovy pedagogické aktivity přinesly Haliči novátorskou metodiku vzdělávání hluchoněmých dětí, včetně výuky hudby a k tomu speciální učebnice (Obraz a slovo) i pomůcky. Byl pravidelným a aktivním účastníkem setkání odborníků na vzdělávání a právem proto patří do historie polské speciální pedagogiky. Jeho všestranný zájem jej přivedl i do lvovského Okrašlovacího a hudebního spolku. Některé zdroje uvádějí, že Chocholoušek byl také autorem zahradní úpravy pozemku školy. Tomáš Chocholoušek, nejvýraznější osobnost našich krajanů žijících v Haliči ve 2. pol. 19. stol. byl po své smrti uložen do rodinného hrobu na Lyčakivském hřbitově. V roce 2014 byl tento hrob, díky členům místní České besedy a podpoře Ministerstva zahraničních věcí ČR, renovován.

Słowo Polskie (ranní vydání), nr 154 ze dne 2.4. 1900

Zdroje: Sto let českého života ve Lvově, II. díl, autor Ludvík Feigl, vyd. r. 1925 nákladem České besedy v Lvově, http://ptnzs.org.pl/audiofonologia/AUDIOFONOLOGIA_TOM_XXI_2002/art17.pdf
https://rebus.us.edu.pl/bitstream/20.500.12128/17005/1/Balukiewicz_O_opiece_nad_dzieckiem_gluchoniemym.pdf
https://polona.pl/item/poczatki-zakladu-gluchoniemych-we-lwowie-wspomnienie-w-dwusetna-rocznice-urodzin-ojca,NzE1MTQ4NTk/28/#info:metadata
http://kramerius5.nkp.cz/

© 2021 Petr Zenker