Zakladatel moderní archeologie v Haliči

Karel Hadáček

Karel Hadáček (Kareł Hadaczek) – 24.01. 1873 Hrabivka (Грабівка) – 19.12. 1914 Lvov, archeolog, profesor Lvovské univerzity, odborník na neolit a antické období byl původem z rodiny českého muzikanta.

Habilitační práce K. Hadáčka

Po té, co absolvoval s vyznamenáním gymnázium ve Stanisławówě (Ivano – Frankivsk) byl přijat na Filozofickou fakultu Lvovské univerzity, kde studoval literaturu (1893-1897). Na doporučení svého profesora Ludwika Ćwiklińskeho, zahájil Hadáček studium archeologie ve Vídni v rámci stipendia, které získal od ministerstva školství (1897-1900). V letech 1900-1903, opět jako stipendista ministerstva školství a Akademie věd v Krakově, provedl archeologický výzkum v Řecku, Itálii a Německu. Od roku 1903 již působil jako docent na Lvovské univerzitě, kde vyučoval archeologii a historii primitivních národů. V roce 1905 byl pověřen založením a vedením katedry klasické archeologie a pravěku (řádnou profesuru získal v roce 1909). V roce 1913 jej akademická rada filozofické fakulty zvolila děkanem. Na veřejné náklady opakovaně cestoval za archeologickými výzkumy – 1909 – Řecko a Itálie, 1911-1913 Egypt. Ve svém oboru se proslavil zejména jako objevitel tzv. Převorské kultury. Tento název získala podle okresu, v jehož katastru leží obec Gać (dnešní Podkarpatí – Polsko). V letech 1904-1905 zde zkoumal pohřebiště (180 hrobů) z doby římské (kultura doby železné).

Místo vykopávek a nalezené předměty ve vesnici Gać, poblíž města Převorsk, 1905
Obrázek Karla Hadáčka ve lvovském projektu „Hrdost města“

Není proto divu, že si získal respekt i mimo univerzitu. Byl zvolen dopisujícím členem Akademie věd v Krakově, stal se řádným členem Archeologického institutu ve Vídni a též jmenován konzervátorem Ústřední komise pro umělecké památky Haliče. Lvovský mecenáš, hrabě Włodzimierz Dzieduszycki jej pozval jako výzkumníka a správce archeologických sbírek ve svém slavném muzeu. Zde se Hadáček zabýval zejména odborným posouzením nejslavnější části místní sbírky -Zlatého pokladu z Michalkova (Złoty Skarb Michałkowski).

Hrob K. Hadáčka po renovaci v r. 2021 (z prostředků MZV ČR zajistila Česká beseda)

Věhlasu dosáhl také objevem neolitického sídliště (Košilivci, Ternopilská obl.) v roce 1910. Jeho práce  citovala řada evropských odborných časopisů i osobností vědy, včetně zakladatele české moderní archeologie Lubora Niederleho, který Hadáčka zmiňuje nejen ve svém díle Slovanské starožitnosti.

Bydlení K. Hadáčka na ul. Supińskiego (nyní Kocjubynskoho), 3

Slibnou kariéru profesora Hadáčka definitivně ukončila první válečná zima. V  době, kdy byl Lvov obsazen carským vojskem, zemřel ve svém vlastním bytě na ulici Supińskiego č.5 (nyní M. Kotsyubynskoho) jako starý mládenec. Jeho tragický odchod (zastřelil se) je přičítán vleklé chorobě, kterou si přivezl z badatelských cest, existenčním potížím a beznaději, plynoucí z válečného času. Hadáčkův hrob byl objeven na Lyčakivském hřbitově teprve nedávno a díky péči České besedy a podpoře našeho generálního konzulátu byl v roce 2020 opraven.

Výběr z díla:

Hadáčkův velký nekrolog v novinách Słowo Polskie (1914, č. 574)
  • Nowo odkryty dyplom żołnierski z czasów Domicyana (1897)
  • Kilka uwag o czasach prehistorycznych Galicji (1897—1898)
  • Z badań archeologicznych w dorzeczu Bugu (1900)
  • Ślady epoki tzw. archaiczno-mykeńskiej we wschodniej Galicyi (1901)
  • Z badań archeologicznych w dorzeczu Dniestru (1902)
  • Der Ohrschmuck der Griechen und Etrusken (vyd. Vídeň 1903)
  • Grób Neptolemosa w Delfach (1903)
  • Rzeźba w usługach świątyni greckiej (1903)
  • Światowid (1904)
  • Złote skarby michałkowskie (1904)
  • Dział przedhistoryczny Muzeum im. Dzieduszyckich (1907)
  • Polygnotos, pierwszy klasyk malarstwa greckiego (1908)
  • Cmentarzysko ciałopalne koło Przeworska (1909)
  • Kultura dorzecza Dniestru w epoce cesarstwa rzymskiego (1912)
  • Osada przemysłowa w Koszyłowcach z epoki eneolitu (1914)
Archeologické nálezy K. Hadáčka
  • Autobiografie Karla Hadáčka, 1903
  • Úřední dokument z Vídně o jmenování K. Hadáčka profesorem na katedře klasické archeologie a pravěku, 1905
  • Dokument o jmenování K. Hadáčka děkanem Filozofické fakulty Lvovské univerzity, 1913

© 2021 Petr Zenker

Zdroje: https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/211131/edition/199835/content, https://stowarzyszeniehistorykowstarozytnosci.edu.pl/portfolio/karol-hadaczek-1873-1914/, https://zbruc.eu/node/31090, https://web.archive.org/web/20140726145224/, https://portal.lviv.ua/digest/2004/03/26/124431.html, https://ena.lp.edu.ua:8080/bitstream/ntb/16876/1/2-Bulyk-7-32.pdf, https://www.facebook.com/NGO.ContrForce/photos/2466504280310908