Začátek kariéry Karla Boublíka ve Lvově
V inzertní části místního, polsky psaného periodika Gazeta Lwowska, vyšel mrazivého rána 6.3. 1889 německý text inzerátu, ve kterém absolvent odborné školy, s praxí ve stavebnictví a kancelářských pracích, hledá zaměstnání u stavební nebo architektonické firmy ve Lvově. Současně byl uveden kontakt pro odpověď na adresu vojenského úředníka Boublika, bytem na dnešní ul. Palia č. 7 ve Lvově. Dlouholetý opatrovník našeho hrdiny, Václav Boublík byl totiž rozkazem c. k. Ministerstva války oficiálně převelen ke dni 1.5. 1889 ke 30. pěší divizi do Lvova (Verordnungsblatt für das k. u. k. Heer).
Není zřejmé, kdy přesně se ve Lvově ocitl i Karel Boublík a od kdy získával své pracovní zkušenosti v Haliči, ale je nesporné, že v této nové a osudové životní etapě mu byl opět oporou jeho pokrevní patron. Logické by proto bylo, kdyby první pracovní angažmá získal KB např. u místního úřadu s jeho pomocí či přímluvou. Pro tuto verzi svědčí nejen pravděpodobný vliv a konexe vojenského důstojníka (VB), ale i znalost němčiny, tj. úředního jazyka KB a jeho kvalifikace. Podporou této skutečnosti je pozdější zmínka o pracovním zařazení KB (arch. na měst. stavebním úřadě ve Lvově), které je uvedeno u jeho jména nejen na seznamu absolventů brněnské technické školy z roku 1899, ale i v seznamu dárců příspěvků garančnímu fondu Národopisné výstavy českoslovanské, který dne 18.4. 1894 otiskly Národní listy. Jak je však jisté ze zápisu o schůzi valné hromady krajanského spolku Česká beseda ve Lvově, konané stý den roku 1890, ve čtvrtek 10.4., byl KB, společně s dalšími šesti krajany, přijat za jeho člena. Záhy, dne 22.4. téhož roku byl vybrán do spolkového výboru a současně také zvolen správcem místní knihovny.
Je tedy zřejmé, že mladý Boublík přicestoval do Lvova jedním ze tří vlakových spojů, které denně přijížděly od Krakova, někdy na přelomu r. 1889-90, jak to dokládá i zápis jeho jména v městském seznamu branců z tohoto období, s poznámkou o místní nepříslušnosti. Ze záznamů České besedy z období let 1891-92 lze doložit, že KB se mmj. zúčastnil úspěšného přivítání delegace členů českého Sokola, která navštívila Lvov na jaře 1892, organizoval víkendové výlety pro členy spolku, odeslal vybraný dar ve výši 12 zlatých Ústřední Matici školské v Praze a též navrhoval zajištění vlastní místnosti pro schůzky spolkového výboru. Drobnou záhadou zůstává, proč je u jeho jména v seznamu členů ČB již v období r. 1891-92, uvedena profese architekta. Pro nedostatek silných důkazů se lze jen domnívat, že po svém příchodu do Lvova, až do podzimu 1894, pracoval ve stavebním oddělení lvovského magistrátu. K tomuto můžeme doplnit, že Boublík navštívil v srpnu 1891 Prahu, jak to vyplývá ze seznamu nových hostů Grand hotelu, zveřejněného 18.8. toho roku v listu Prager Abendblatt.
Až do roku 1894 bydlel společně se svým strýcem Václavem na ul. Kochanowskiego 3 (dnes ul. Levickoho) a společně se věnovali spolkovým aktivitám. Ze zápisů České besedy vyplývá, že KB byl členem velmi aktivním, s organizačními schopnostmi, obvykle pověřován zajištěním kulturního programu pro své kolegy a jejich rodiny. Na půdě ČB se záhy potkává i s vlastníkem velkostatku v Křivčicích, dnes příměstské části Lvova, Josefem Šestákem, svým budoucím tchánem.
Vliv na postup KB v místním společenském žebříčku měl nejen jeho talent a píle, ale možná i některé ze zvučných jmen již dříve usedlých příslušníků české menšiny. Nejvýznamnější z nich, majitel pivovaru a vodolázní pro léčbu nervů a zažívacího ústrojí, vážený člen městského zastupitelstva a dozorčí rady Zemské banky, Karel Kiselka (Karol Kisełka) byl od r. 1889 viceprezidentem a o rok později prezidentem lvovské Hospodářské komory, s osobními kontakty na místní společenskou a podnikatelskou elitu. Žádný z členů ČB však nebyl v této době aktivní ve stavebnictví či architektuře, pokud nepočítáme Jindřicha Žáka, profesora na zdejší c.k. průmyslové škole a člena městského okrašlovacího spolku (1894). Pro mladého a ambiciózního cizince bylo nezbytné pokusit se proniknout do lvovského prostředí polských odborníků a také se seznámit se členy vážené židovské komunity, která tvořila hlavní skupinu investorů ve stavebnictví. Která z vlivných postav tehdejší lvovské elity byla nápomocna KB při jeho cestě za uznáním a sehrála nejvýznamnější roli nevíme, ale jistě mezi ně patřil i některý z jeho nadřízených, který doporučil mladého úředníka městského stavebního úřadu ke spolupráci na přípravě a realizaci největší události Haliče konce 19. století.
Zdroj: https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra