Brněnské dospívání
Jaký byl skutečný důvod zmizení rodiny Matěje Boublíka z vlastního kolineckého domu, kde našla nové bydliště a kdy přesně se objevili bratři Boublíkovi v Brně, není dosud zřejmé. V seznamu studentů klatovského gymnázia z roku 1877 je však jako student V. ročníku uveden i Jan Boublík (v záznamu o historii kolineckého domu č.p. 42 je u jména jejich sourozence Jaroslava, narozeného 5.8. 1871 uvedeno, že dne 26.12. 1877 zemřel v Brně). Motivem pro přestěhování mohla být pracovní nabídka pro otce Matěje, ale pravděpodobněji jeho těžká nemoc či dokonce předčasná smrt. Ze zápisu v jednom z prvních (brněnských) vysvědčení KB je totiž patrné, že otec Matěj zemřel (otec + Matěj). První brněnskou stopu tak dokládá školní vysvědčení KB z c. k. Vyššího slovanského gymnázia (ul. Basteigasse / Na hradbách), kam nastoupil ve šk. r. 1879/80, avšak nedobrovolně jej opustil počátkem listopadu 1883, pro závažný kázeňský prohřešek. Dospívající Karel v té době bydlel u svých brněnských příbuzných, nejprve u strýce Václava Boublíka, pak jeden rok u vdovy Marie Boublíkové (ul. Fabrická č. 5) a později se opět vrací do péče pravděpodobného bratra svého otce, Václava, t.č. vojenského finančního úředníka III. třídy, přihlášeného v ul. Tovární č. 11. Jméno Václava Boublíka je opakovaně uvedeno na dalších vysvědčeních KB jako odpovědná osoba. V prvních brněnských vysvědčeních je zmínka i o osobě opatrovníka, kupce Aschenbrennera (František Aschenbrenner je uveden jako kolinecký radní v r. 1871, kdy otec KB, Matěj byl o rok později členem městského výboru, naposledy uveden i v r. 1872). Důkaz o spojení tohoto muže s významnou osobností města Brna, ředitelem Moravské agrární banky, Františkem Aschenbrennerem, nar. 11.1. 1874 v Praze a svědkem na svatbě prof. Matyáše Lercha, se nepodařilo získat.
Z archivu matričních záznamů města Brna vyplývá, že prostřední z bratrů Boublíků, Jan, měl za manželku brněnskou rodačku Amálii Ptáčovskou (od 12.2. 1893), kterým se dne 17.11. 1891 v Brně (ul. Na Ponávce č. 50), narodil syn Karel Josef Boublík (otec byl dopsán dodatečně a kmotrem byl nejstarší z bratrů Josef). Jedná se o osobu, která je pochována na brněnském vojenském hřbitově na ul. Vídeňská 96. V záznamech o jeho úmrtí je uvedeno, že padl v boji na území Ruska (alter. Zemřel v nemocnici Červeného kříže v Brně na následky zánětu pohrudnice) dne 6.10. 1914. Jako kadet-praporčík u 72. pěšího pluku, 16. praporu, svobodný úředník lvovské pobočky Živnostenské banky byl pochován dne 8.10. 1914. Jedná se o synovce arch. KB, který s ním pobýval ve Lvově od října r. 1913 a je v zápiscích České besedy označován jako KB mladší, v českých novodobých přepisech s omylem v měsíci narození – 2. měsíc (záměna II. správně = 11.), mylně později ukr. zdroji považován za jeho syna.
Skutečností zůstává, dle doložených vysvědčení, že KB proti své vůli opustil po třech letech české gymnázium na dnešní tř. Kpt. Jaroše a ve šk. roce 1884/85 již byl studentem II. roč. c.k. německé vyšší státní průmyslové školy (k.k. Staats-Gewerbeschule in Brünn), na tehdejším brněnském Winterhollerově náměstí. Mezi jeho učitele patřili i významní stavitelé a architekti působící v Brně a okolí, např. Germano Wanderley, Alois Prastorfer a Wilhelm Dwořak, kteří byli i autory budovy této školy.
Germano Wanderley, tento brazilský rodák působící v Brně se na konci 80. let 19. století začal obracet ke stylu baroka, používal vysoké věže s kopulemi bohatých tvarů, jak to dokladují některá z jeho děl, zejména německý dům v Brně z let 1887–91, nebo dům Julia Langera z let 1888-90.Pozoruhodnými rysy je opatřena i budova Knihovny Oswalda Ottendorfera ve Svitavách. Společně s A. Prastorferem je autorem domu v centru Brna (U čtyř mamlasů), který rovněž nese řadu prvků pozdější Boublíkovy tvorby.
Obě jména najdeme na vysvědčeních KB u hodnocení z předmětů Stavitelství i Kreslení (G. Wanderley) a Dějiny stavitelství a umění (A. Prastorfer). Toto náročné, nicméně inspirující prostředí, dokládají i jména Boublíkových, později též úspěšných spolužáků – Adalbert Pazdírek – architekt v Budapešti, Josef Pospíšil – architekt v Sarajevu a Karel Mashek působící v Brně. Ze seznamu absolventů školy vyplývá, že zde studoval i Adolf Loos.
O dva roky dříve, než tento slavný klasik evropské architektury, v létě roku 1887, zde dokončil KB svá studia jako kvalifikovaný stavební technik-kreslič, spíše s průměrnými výsledky, avšak se slovním oceněním dovedností v technickém a volném kreslení. Neexistuje důkaz o tom, že by KB na území Čech dále pokračoval ve svém formálním vzdělávání. Z evidenčního lístku archivního fondu ČB je patrné, že po maturitě pracoval Boublík ve stavební firmě M. Kaufflera v Brně. Z této, na důkazy hubené doby, však lze doložit (Moravská orlice, 18.1. 1889), že KB byl aktivním členem Tělocvičné jednoty brněnské, kdy týden před otištěním článku byl určen jako náhradník za zvoleného člena výboru. Neméně zajímavé je pravděpodobné angažmá mladého KB na divadelních prknech. Jméno Boublík je opakovaně zmiňováno v článcích Moravské orlice.
Poprvé se tak stalo dne 17.4. 1888, kdy společně s dalšími členy ochotnického souboru byl uveden jako herec v jednom z představení tří jednoaktovek, které byly o uplynulém víkendu uvedeny za aktivní přítomnosti slavného mistra herectví, Jindřicha Mošny. Druhá zmínka o rok později (2.4. 1889) popisuje divadelní představení organizované ku prospěchu spolku českých pěstounek v Brně, kdy ve hře J.K. Tyl, autora Františka F. Šamberka je Boublík zmíněn v roli Voříška. Poslední stopou o možném vystoupení KB před diváky je článek (30.4. 1889) ze stejného zdroje. Tentokráte byla hostem brněnských ochotníků další legenda českého hereckého umění, Karel Lier. Recenze jeho několika vystoupení je v popisu pětiaktovky autora Adolphe L’Arronge, doplněna hodnocením výkonu místních herců, kdy u jména Boublík je poznámka „povedený Fricek a zábavný Krupička“. Nejčastěji však byla zmiňována osobnost duše spolku a pozdějšího ředitele brněnského Národního divadla, herce, režiséra a novináře Václava Hübnera.
Zdroje: http://kramerius5.nkp.cz/, Moravský zemský archiv Brno, https://encyklopedie.brna.cz