{"id":952,"date":"2021-03-29T09:13:30","date_gmt":"2021-03-29T07:13:30","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=952"},"modified":"2021-03-30T08:05:01","modified_gmt":"2021-03-30T06:05:01","slug":"ludvik-marek","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=952","title":{"rendered":"Ludv\u00edk Marek"},"content":{"rendered":"\n

Co \u010cech, to hali\u010dsk\u00fd muzikant<\/em><\/em><\/h4>\n\n\n\n
\"\u041d\u0430<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Ludv\u00edk Marek<\/strong> (Ludwik, Louis) \u2013 1837 Ternopil \u2013 18.01. 1893 Lvov, klav\u00edrn\u00ed virtu\u00f3z, hudebn\u00ed pedagog, zakladatel a majitel prvn\u00ed lvovsk\u00e9 soukrom\u00e9 hudebn\u00ed \u0161koly a prosperuj\u00edc\u00ed prodejny hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Marek pat\u0159\u00ed do po\u010detn\u00e9 skupiny nejen vojensk\u00fdch muzikant\u016f<\/a>, kte\u0159\u00ed sv\u016fj nov\u00fd domov na\u0161li na v\u00fdchod od tehdej\u0161\u00edch hranic \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Narodil se do krajansk\u00e9 rodiny Jana Marka, u\u010ditele hudby na ternopilsk\u00e9m gymn\u00e1ziu a tak\u00e9 objevitele synova talentu. Jeho pedagogick\u00e1 p\u00e9\u010de umo\u017enila Ludv\u00edkovi poprv\u00e9 ve\u0159ejn\u011b vystoupit ve Lvov\u011b v dob\u011b, kdy mu bylo pouh\u00fdch 10 let. Ve 13-ti letech ji\u017e hr\u00e1l v doprovodu symfonick\u00e9ho orchestru. Mlad\u00fd Ludv\u00edk pokra\u010doval ve studiu u zdej\u0161\u00edho vynikaj\u00edc\u00edho mistra, Karola Mikuliho<\/a>, jednoho z nejlep\u0161\u00edch \u017e\u00e1k\u016f a propag\u00e1tor\u016f d\u00edla F. Chopina, kter\u00fd pr\u00fd studoval skladbu u na\u0161eho Anton\u00edna Rejchy<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

\"\u0420\u0435\u043a\u043b\u0430\u043c\u0430
Reklama hudebn\u00ed \u0161koly Ludv\u00edka Marka<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Z\u00e1hy se dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed Marek vyd\u00e1v\u00e1 na studijn\u00ed cestu a koncertn\u00ed vystoupen\u00ed do Ruska, Polska, Ma\u010farska a Rumunska. Po jeho n\u00e1vratu v roce 1854 byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n koncert, kter\u00fd organizoval lvovsk\u00fd Hali\u010dsk\u00fd hudebn\u00ed spolek<\/a>. Nejd\u00e9le slou\u017e\u00edc\u00edm \u0159editelem t\u00e9to presti\u017en\u00ed instituce, p\u0159edch\u016fdkyn\u011b dne\u0161n\u00ed St\u00e1tn\u00ed lvovsk\u00e9 konzervato\u0159e Mykoly Lysenka byl pr\u00e1v\u011b profesor Mikuli. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed se talentovan\u00fd mlad\u00edk stane obl\u00edben\u00fdm a pravideln\u00fdm hostem seanc\u00ed, kter\u00e9 po\u0159\u00e1dali hudbymilovn\u00ed lvov\u0161t\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

\"\u0420\u0435\u043a\u043b\u0430\u043c\u0430<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Za zlom v um\u011bleck\u00e9m \u017eivot\u011b Ludv\u00edka Marka lze jednozna\u010dn\u011b pova\u017eovat obdob\u00ed roku 1872, kdy ve V\u00fdmaru studoval u slavn\u00e9ho Ference Liszta<\/a>. St\u0159et s temperamentem a dramati\u010dnost\u00ed jeho tvorby, ost\u0159e kontrastoval s  poetikou a k\u0159ehkost\u00ed, kterou Marek vn\u00edmal v klav\u00edrn\u00edch d\u00edlech sv\u00e9ho dosavadn\u00edho polsk\u00e9ho vzoru. Krom\u011b v\u00fduky u Liszta se zde mlad\u00fd Ludv\u00edk sp\u0159\u00e1telil s dirigentem Hansem von B\u00fclowem<\/a>, kter\u00fd jej zasv\u011btil do tajemstv\u00ed d\u00edla L. van Beethovena. Profesion\u00e1ln\u00ed formov\u00e1n\u00ed jeho talentu bylo zakon\u010deno \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm koncertn\u00edm turn\u00e9 v N\u011bmecku a Rakousku (1872-1873).<\/p>\n\n\n\n

Do Lvova se Marek vrac\u00ed ji\u017e jako p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd propag\u00e1tor Liszta, \u010d\u00edm\u017e se dost\u00e1v\u00e1 do konfliktu s m\u00edstn\u00edmi p\u0159\u00edznivci Chopina, v \u010dele s jeho prvn\u00edm u\u010ditelem Mikulim. Proto se Lvov m\u016f\u017ee ,,pochlubit,, vlastn\u00ed konfrontac\u00ed hudebn\u00edch a tv\u016fr\u010d\u00edch pozic, podobnou konflikt\u016fm p\u0159\u00edznivc\u016f a odp\u016frc\u016f estetick\u00fdch princip\u016f R. Wagnera a J. Brahmse v N\u011bmecku nebo Ch. V. Glucka a N. Picciniho ve Francii.<\/p>\n\n\n\n

\"\u041f\u043e\u0445\u0432\u0430\u043b\u044c\u043d\u0438\u0439
Pochvaln\u00e9 osv\u011bd\u010den\u00ed hudebn\u00ed \u0161koly Ludv\u00edka Marka<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n
\"\u0420\u0435\u043a\u043b\u0430\u043c\u0430<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Progresivn\u00ed hudebn\u00edk d\u00e1le rozv\u00edj\u00ed sv\u00e9 mnohostrann\u00e9 aktivity. V\u00a0roce 1870 z\u00edskal koncesi k\u00a0provozu soukrom\u00e9 hudebn\u00ed \u0161koly. Krom\u011b v\u00fduky hry na klav\u00edr, poskytovala vzd\u011bl\u00e1n\u00ed tak\u00e9 z\u00e1jemc\u016fm o zp\u011bv a hereck\u00e9 dovednosti. V\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl na kvalit\u011b v\u00fduky m\u011bla nejen \u0159ada p\u0159izvan\u00fdch virtuos\u016f (nap\u0159. pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editel \u0161koly Theodor Pollak<\/a>), ale i Markova \u010desk\u00e1 man\u017eelka Marie a jejich dcera Ludvika<\/a>. Marek pokra\u010duje v koncertn\u00edch turn\u00e9 po evropsk\u00fdch m\u011bstech a sv\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 kontakty vyu\u017e\u00edv\u00e1 v\u00a0hudebn\u00edm spolku Harmonia<\/a><\/strong>, kter\u00fd zalo\u017eil v roce 1875. Ten, krom\u011b organizov\u00e1n\u00ed koncert\u016f <\/a>v\u00e1\u017en\u00e9 hudby, se \u010dasto za \u00fa\u010dasti p\u0159edn\u00edch evropsk\u00fdch s\u00f3list\u016f, zab\u00fdval i profesion\u00e1ln\u00ed hudebn\u00ed pr\u016fpravou d\u011bt\u00ed z\u00a0nejchud\u0161\u00edch rodin a sirotk\u016f. Spolek m\u011bl tak\u00e9 dechovou sekci (28\u201342 osob), kter\u00e1 se pravideln\u011b \u00fa\u010dastnila r\u016fzn\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch oslav na n\u00e1m\u011bst\u00edch \u010di v\u00a0parc\u00edch. Ro\u010dn\u011b uspo\u0159\u00e1dali a\u017e 200 koncert\u016f. Je zn\u00e1mo, \u017ee Mark\u016fv spolek uv\u00e1d\u011bl tak\u00e9 pravideln\u00e9 tematick\u00e9 koncerty, v\u011bnovan\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00edm r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch osobnost\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 hudby. Nap\u0159\u00edklad v roce 1877 uspo\u0159\u00e1dal, spole\u010dn\u011b s\u00a0konkuren\u010dn\u00edm Hali\u010dsk\u00fdm hudebn\u00edm spolkem, koncert na po\u010dest L. van Beethovena. Marek tak spojuje sv\u00e9 pedagogick\u00e9, tv\u016fr\u010d\u00ed a organiza\u010dn\u00ed schopnosti ku prosp\u011bchu obyvatel Lvova. Jeho d\u016fm se st\u00e1v\u00e1 opravdov\u00fdm centrem hudebn\u00ed kultury tehdej\u0161\u00edho kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n

\"\u0424\u0440\u0430\u0433\u043c\u0435\u043d\u0442
Fragment autorova rukopisu z oratoria \u201eJan Sobieski\u201c<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Krom\u011b toho nelze opomenout ani prosperuj\u00edc\u00ed rodinn\u00fd obchod s\u00a0hudebn\u00edmi n\u00e1stroji (n\u00e1m. Rynok \u010d. 9). Marek byl prodejcem a pronaj\u00edmatelem klav\u00edr\u016f, z\u00e1stupcem evropsk\u00fdch zna\u010dek, nap\u0159. C. Bechstein<\/a>, B\u00f6sendorfer a Heitzmann ve v\u00fdchodn\u00ed Hali\u010di (dal\u0161\u00ed prodejnu a sklad m\u011bl v ul. Kopern\u00edka \u010d. 3 a ul. Sv. Ducha).<\/p>\n\n\n\n

Jako v\u011bt\u0161ina pianist\u016f sv\u00e9 doby si L. Marek vyzkou\u0161el i kompozici, zejm\u00e9na pro tento n\u00e1stroj. Jeho pr\u00e1ce byly publikov\u00e1ny ve Lvov\u011b, Lond\u00fdn\u011b, Berl\u00edn\u011b, Hamburku, Lipsku, V\u00eddni a Pa\u0159\u00ed\u017ei a jsou dodnes ulo\u017eeny v knihovn\u00e1ch evropsk\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch instituc\u00ed a v soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. Pedagogick\u00e1 pr\u00e1ce Ludv\u00edka Marka zahrnuje \u0159adu doporu\u010den\u00ed, kter\u00e1 ovliv\u0148ovala v\u00fduku techniky hry na klav\u00edr je\u0161t\u011b v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Zpr\u00e1vy o \u00famrt\u00ed a poh\u0159bu Ludv\u00edka Marka, leden r. 1893<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Mark\u016fv hrob na Lychakivsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Ludv\u00edk Marek p\u0159e\u017eil sv\u00e9ho otce jen o dva roky, kdy\u017e po\u010d\u00e1tkem roku 1893 um\u00edr\u00e1 ve v\u011bku 57 let na selh\u00e1n\u00ed srdce. Poh\u0159ebn\u00ed ob\u0159ad v kostele kl\u00e1\u0161tera Bernardin\u016f (dnes \u0158eckokatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho Ond\u0159eje) se<\/em> p\u0159esunul na Ly\u010dakivsk\u00fd h\u0159bitov. Za aktivn\u00ed \u00fa\u010dasti \u010dlen\u016f spolku \u201eHarmonia\u201c bylo posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed s respektovanou lvovskou osobnost\u00ed v\u00fdznamnou ve\u0159ejnou akc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo jeho jm\u00e9no zcela zapomenuto, zmizelo z hudebn\u00edch d\u011bjin stejn\u011b tak, jako m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku. Jen skromn\u00fd z\u00e1znam v knize pochovan\u00fdch, p\u0159ivedl m\u00edstn\u00ed nad\u0161ence k objevu jeho hrobu.<\/p>\n\n\n\n

D\u00edky \u00fasil\u00ed m\u00edstn\u00edch sympatizant\u016f, \u010cesk\u00e9 besedy i podpo\u0159e Gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu \u010cR ve Lvov\u011b se v r. 2018 poda\u0159ilo zrekonstruovat p\u016fvodn\u00ed hrob Ludv\u00edka Marka, um\u011blce s \u010deskou krv\u00ed, kter\u00fd propojil sv\u016fj talent s evropskou hudebn\u00ed histori\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\u041e\u0431\u043a\u043b\u0430\u0434\u0438\u043d\u043a\u0430
Obal Legendy o kr\u00e1li Boleslavovi Sm\u011bl\u00e9m a sv. Stanislavovi<\/em><\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Na zaslou\u017een\u00e9 m\u00edsto v d\u011bjin\u00e1ch v\u00e1\u017en\u00e9 hudby, v\u0161ak \u010dek\u00e1 dodnes.<\/p>\n\n\n\n

D\u00edlo:<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00edce ne\u017e 100 d\u011bl, v\u010detn\u011b:<\/p>\n\n\n\n