{"id":861,"date":"2021-03-14T10:21:37","date_gmt":"2021-03-14T09:21:37","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=861"},"modified":"2021-03-14T17:37:21","modified_gmt":"2021-03-14T16:37:21","slug":"karel-hadacek","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=861","title":{"rendered":"Karel Had\u00e1\u010dek"},"content":{"rendered":"\n

Zakladatel modern\u00ed archeologie v Hali\u010di<\/em><\/h4>\n\n\n\n
\"\"
Karel Had\u00e1\u010dek<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Karel Had\u00e1\u010dek<\/strong> (Kare\u0142 Hadaczek) \u2013 24.01. 1873 Hrabivka (\u0413\u0440\u0430\u0431\u0456\u0432\u043a\u0430) \u2013 19.12. 1914 Lvov, archeolog, profesor Lvovsk\u00e9 univerzity, odborn\u00edk na neolit a antick\u00e9 obdob\u00ed byl p\u016fvodem z\u00a0rodiny \u010desk\u00e9ho muzikanta.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Habilita\u010dn\u00ed pr\u00e1ce K. Had\u00e1\u010dka<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Po t\u00e9, co absolvoval s\u00a0vyznamen\u00e1n\u00edm gymn\u00e1zium ve Stanis\u0142aw\u00f3w\u011b (Ivano \u2013 Frankivsk) byl p\u0159ijat na Filozofickou fakultu Lvovsk\u00e9 univerzity, kde studoval literaturu (1893-1897). Na doporu\u010den\u00ed sv\u00e9ho profesora Ludwika \u0106wikli\u0144skeho<\/a>, zah\u00e1jil Had\u00e1\u010dek studium archeologie ve V\u00eddni v\u00a0r\u00e1mci stipendia, kter\u00e9 z\u00edskal od ministerstva \u0161kolstv\u00ed (1897-1900). V letech 1900-1903, op\u011bt jako stipendista ministerstva \u0161kolstv\u00ed a Akademie v\u011bd v Krakov\u011b, provedl archeologick\u00fd v\u00fdzkum v \u0158ecku, It\u00e1lii a N\u011bmecku. Od roku 1903 ji\u017e p\u016fsobil jako docent na Lvovsk\u00e9 univerzit\u011b, kde vyu\u010doval archeologii a historii primitivn\u00edch n\u00e1rod\u016f. V roce 1905 byl pov\u011b\u0159en zalo\u017een\u00edm a veden\u00edm katedry klasick\u00e9 archeologie a prav\u011bku (\u0159\u00e1dnou profesuru z\u00edskal v roce 1909). V roce 1913 jej akademick\u00e1 rada filozofick\u00e9 fakulty zvolila d\u011bkanem. Na ve\u0159ejn\u00e9 n\u00e1klady opakovan\u011b cestoval za archeologick\u00fdmi v\u00fdzkumy – 1909 – \u0158ecko a It\u00e1lie, 1911-1913 Egypt. Ve sv\u00e9m oboru se proslavil zejm\u00e9na jako objevitel tzv. P\u0159evorsk\u00e9 kultury<\/a>. Tento n\u00e1zev z\u00edskala podle okresu, v jeho\u017e katastru le\u017e\u00ed obec Ga\u0107 (dne\u0161n\u00ed Podkarpat\u00ed – Polsko). V letech 1904-1905 zde zkoumal poh\u0159ebi\u0161t\u011b (180 hrob\u016f) z doby \u0159\u00edmsk\u00e9 (kultura doby \u017eelezn\u00e9).<\/p>\n\n\n\n

\"\"
M\u00edsto vykop\u00e1vek a nalezen\u00e9 p\u0159edm\u011bty ve vesnici Ga\u0107, pobl\u00ed\u017e m\u011bsta P\u0159evorsk, 1905<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Obr\u00e1zek Karla Had\u00e1\u010dka ve lvovsk\u00e9m projektu \u201eHrdost m\u011bsta\u201c<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Nen\u00ed proto divu, \u017ee si z\u00edskal respekt i mimo univerzitu. Byl zvolen dopisuj\u00edc\u00edm \u010dlenem Akademie v\u011bd v Krakov\u011b, stal se \u0159\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem Archeologick\u00e9ho institutu ve V\u00eddni a t\u00e9\u017e jmenov\u00e1n konzerv\u00e1torem \u00dast\u0159edn\u00ed komise pro um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky Hali\u010de. Lvovsk\u00fd mecen\u00e1\u0161, hrab\u011b W\u0142odzimierz Dzieduszycki jej pozval jako v\u00fdzkumn\u00edka a spr\u00e1vce archeologick\u00fdch sb\u00edrek ve sv\u00e9m slavn\u00e9m muzeu. Zde se Had\u00e1\u010dek zab\u00fdval zejm\u00e9na odborn\u00fdm posouzen\u00edm nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti m\u00edstn\u00ed sb\u00edrky -Zlat\u00e9ho pokladu z Michalkova (Z\u0142oty Skarb Micha\u0142kowski<\/a>).<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Hrob K. Had\u00e1\u010dka po renovaci v r. 2021 (z prost\u0159edk\u016f MZV \u010cR zajistila \u010cesk\u00e1 beseda<\/a><\/strong>)<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

V\u011bhlasu dos\u00e1hl tak\u00e9 objevem neolitick\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b (Ko\u0161ilivci, Ternopilsk\u00e1 obl.) v roce 1910. Jeho pr\u00e1ce  citovala \u0159ada evropsk\u00fdch odborn\u00fdch \u010dasopis\u016f i osobnost\u00ed v\u011bdy, v\u010detn\u011b zakladatele \u010desk\u00e9 modern\u00ed archeologie Lubora Niederleho<\/a>, kter\u00fd Had\u00e1\u010dka zmi\u0148uje nejen ve sv\u00e9m d\u00edle Slovansk\u00e9 staro\u017eitnosti<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Bydlen\u00ed K. Had\u00e1\u010dka na ul. Supi\u0144skiego (nyn\u00ed Kocjubynskoho), 3<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Slibnou kari\u00e9ru profesora Had\u00e1\u010dka definitivn\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e1 zima. V  dob\u011b, kdy byl Lvov obsazen carsk\u00fdm vojskem, zem\u0159el ve sv\u00e9m vlastn\u00edm byt\u011b na ulici Supi\u0144skiego \u010d.5 (nyn\u00ed M. Kotsyubynskoho) jako star\u00fd ml\u00e1denec. Jeho tragick\u00fd odchod (zast\u0159elil se) je p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n vlekl\u00e9 chorob\u011b, kterou si p\u0159ivezl z badatelsk\u00fdch cest, existen\u010dn\u00edm pot\u00ed\u017e\u00edm a beznad\u011bji, plynouc\u00ed z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010dasu. Had\u00e1\u010dk\u016fv hrob byl objeven na Ly\u010dakivsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b teprve ned\u00e1vno a d\u00edky p\u00e9\u010di \u010cesk\u00e9 besedy a podpo\u0159e na\u0161eho gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu byl v roce 2020 opraven.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdb\u011br z d\u00edla:<\/h4>\n\n\n\n
\"\"
Had\u00e1\u010dk\u016fv velk\u00fd nekrolog v novin\u00e1ch S\u0142owo Polskie (1914, \u010d. 574<\/a>)<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n