{"id":715,"date":"2021-03-01T11:11:04","date_gmt":"2021-03-01T10:11:04","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=715"},"modified":"2021-03-29T09:17:25","modified_gmt":"2021-03-29T07:17:25","slug":"karel-kiselka","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=715","title":{"rendered":"Karel Kiselka"},"content":{"rendered":"\n

Majitel slavn\u00e9ho pivovaru a zakladatel l\u00e1zn\u00ed ve Lvov\u011b<\/em><\/h4>\n\n\n\n

Karel Kiselka<\/strong> (Karol, Karl Kiselka-Kise\u0142ka) \u2013 1830 ?\u2013 16.9. 1893 Lvov, nositel \u0158\u00e1du Franti\u0161ka Josefa a \u0158\u00e1du sv. \u0158eho\u0159e byl patrn\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm lvovsk\u00fdm podnikatelem a filantropem \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu 2. pol. 19. stol. A\u010dkoliv nezn\u00e1me m\u00edsto jeho narozen\u00ed, ani p\u0159esnou dobu, kdy se objevil ve Lvov\u011b, v dostupn\u00fdch zdroj\u00edch <\/a>jsou jeho ko\u0159eny potvrzeny. Kiselka pat\u0159il pravd\u011bpodobn\u011b, stejn\u011b jako Jan Da\u0161ek<\/a><\/strong>, do skupiny krajan\u016f, kte\u0159\u00ed poch\u00e1zeli z \u00fazem\u00ed, tehdy os\u00eddlen\u00e9ho p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmeckou populac\u00ed. Po vyu\u010den\u00ed, obvykle ve V\u00eddni a n\u00e1sledn\u00e9 tovary\u0161sk\u00e9 cest\u011b do Hali\u010de<\/a><\/strong>, \u0159ada z nich ji\u017e \u010de\u0161tinu nepou\u017e\u00edvala.<\/p>\n\n\n\n

Na rozd\u00edl od Da\u0161ka se Kiselka pravideln\u00fdch setk\u00e1n\u00ed krajan\u016f ve Lvov\u011b ne\u00fa\u010dastnil a nefiguruje ani v seznamech plat\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f m\u00edstn\u00ed \u010cesk\u00e9 besedy<\/a><\/strong>. Zastoupen\u00ed sv\u00e9ho podniku v \u0159ad\u00e1ch lvovsk\u00fdch \u010cech\u016f m\u011bl v osob\u011b \u0159editele Jirs\u00edka, jeho\u017e prost\u0159ednictv\u00edm ob\u010das krajan\u016fm v\u011bnoval n\u011bco na p\u0159ilep\u0161enou. Dobov\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee se Kiselka, od n\u00e1denick\u00e9 pr\u00e1ce v jednom z m\u00edstn\u00edch pivovar\u016f (myt\u00ed sud\u016f), propracoval a\u017e k zalo\u017een\u00ed vlastn\u00edho podniku (Browar Parowy Karl Kiselka, zal. 1862) ve \u010dtvrti Podz\u00e1m\u010d\u00ed<\/a>. V t\u00e9 dob\u011b pat\u0159il Lvov k m\u00edst\u016fm s nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrac\u00ed producent\u016f piva v cel\u00e9 Hali\u010di (bylo jich zde a\u017e 12). Vlastn\u00edky byli zejm\u00e9na N\u011bmci a \u017did\u00e9 (nap\u0159. Jan Klein, Robert Doms, Iro Lilienfeld a spol.), kte\u0159\u00ed si zvali sl\u00e1dky a chasu z \u010cech. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee a\u017e 90% zam\u011bstnanc\u016f ve zdej\u0161\u00edch pivovarech byli \u010ce\u0161i. Na\u0161i krajan\u00e9, kte\u0159\u00ed se v minulosti usadili v Hali\u010di a na Volyni byli t\u00e9\u017e p\u011bstiteli kvalitn\u00edho chmele.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
V Kiselkov\u00fdch l\u00e1zn\u00edch, kter\u00e9 se nach\u00e1zely nedaleko od jeho pivovaru, se b\u011bhem l\u00e9\u010dby pilo pivo <\/a>za doprovodu orchestru<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Prosperitu jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho pivovaru ve Lvov\u011b, vyu\u017eil podnikav\u00fd Kiselka k v\u00fdstavb\u011b modern\u00edch vodol\u00e9\u010debn\u00fdch l\u00e1zn\u00ed <\/a>(zal. 1884), v jeho bl\u00edzkosti. K procedur\u00e1m pou\u017e\u00edval studenou i teplou vodu, kter\u00e1 byla vedlej\u0161\u00edm produktem p\u0159i va\u0159en\u00ed piva. Pro pot\u0159eby sanatoria v are\u00e1lu parku na \u00fapat\u00ed Vysokeho zamku byly postaveny dv\u011b dvoupodla\u017en\u00ed budovy, kter\u00e9 m\u011bly dohromady 36 pokoj\u016f. Ka\u017ed\u00fd rok \u00fastav poskytoval slu\u017eby 120\u2013150 pacient\u016fm. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 klienty tohoto kurortu,<\/em> zam\u011b\u0159en\u00e9ho na l\u00e9\u010dbu za\u017e\u00edvac\u00edch a nervov\u00fdch obt\u00ed\u017e\u00ed, pat\u0159ila nap\u0159. Maria Konopnicka<\/a>, slavn\u00e1 polsk\u00e1 pozitivistick\u00e1 spisovatelka a b\u00e1sn\u00ed\u0159ka.<\/p>\n\n\n\n

Po smrti majitele se spoluvlastn\u00edkem a \u0159editelem l\u00e1zn\u00ed stal man\u017eel jedn\u00e9 z jeho t\u0159\u00ed dcer, gynekolog a zakladatel lvovsk\u00e9 Z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby (Towarzystwa Ratunkowego) Dr. Edward Strojnowski. Z man\u017eelstv\u00ed Kiselky s Emili\u00ed H\u00f6fflich (star\u00e1 lvovsk\u00e1 rodina) narozen\u00e1 dal\u0161\u00ed dcera Karolina se v kv\u011btnu 1889 provdala za advok\u00e1ta a hali\u010dsk\u00e9ho politika \u2013 W\u0142adys\u0142awa Dul\u0119bu<\/a>. Ten se stal po smrti sv\u00e9ho tch\u00e1na druh\u00fdm spoluvlastn\u00edkem l\u00e1zn\u00ed. Posledn\u00ed z dcer man\u017eel\u016f Kiselkov\u00fdch byla man\u017eelkou rakousk\u00e9ho vojensk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka.<\/p>\n\n\n\n

Sv\u016fj vliv posiloval Kiselka i ve\u0159ejn\u00fdmi funkcemi. Byl viceprezidentem, pozd\u011bji prezidentem m\u00edstn\u00ed Obchodn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9 komory, \u010dlenem p\u0159\u00edpravn\u00e9ho v\u00fdboru krakovsk\u00e9 i lvovsk\u00e9 v\u0161eobecn\u00e9 v\u00fdstavy, nebo p\u0159edsedou v\u00fdboru pro bezpe\u010dnost, zdrav\u00ed, policii a arm\u00e1du m\u011bstsk\u00e9 rady (1889). Nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 bylo jeho \u010dlenstv\u00ed ve spr\u00e1vn\u00ed rad\u011b Hali\u010dsk\u00e9 zemsk\u00e9 banky a Hali\u010dsk\u00e9 spo\u0159itelny.<\/p>\n\n\n\n

\"\u041a\u0430\u0440\u043e\u043b\u044c
Rodinn\u00e1 kaple Kiselky na Ly\u010dakivsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

O jeho \u00fasp\u011bchu na poli podnikatelsk\u00e9m sv\u011bd\u010d\u00ed obsah novinov\u00e9 zpr\u00e1vy k\u00a0jeho poz\u016fstalosti. Krom\u011b pivovaru, l\u00e1zn\u00ed, dvou osad mezi Lvovem a \u017dovkvou <\/a>(Mierzwica + Polany), odk\u00e1zal potomk\u016fm sv\u00fdch dcer i \u010dty\u0159i \u010din\u017eovn\u00ed domy a bankovn\u00ed \u00fa\u010dty s\u00a0500\u00a0000 zl. Dobov\u00fd tisk rovn\u011b\u017e zmi\u0148uje jeho velkorysou podporu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a kultury, kterou sponzoroval nejen jako v\u00fdznamn\u00fd \u010dlen hudebn\u00edho spolku Harmonia <\/a><\/strong>(Towarzystwo dla Muzyki Instrumentalnej). Neov\u011b\u0159en\u00fd zdroj zmi\u0148uje i Stipendijn\u00ed fond Karola Kiselky, ur\u010den\u00fd \u017e\u00e1k\u016fm m\u011bstsk\u00e9 lidov\u00e9<\/em> \u0161koly sv. Martina (Szko\u0142a ludowa miejska imienia \u015aw. Marcina<\/em>) na ulici Sv. Kingy<\/a>. V roce 1876 daroval 2 000 zlat\u00fdch, kter\u00e9 tvo\u0159ily z\u00e1klad k v\u00fdstavb\u011b nov\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy na pozemku farnosti na p\u0159edm\u011bst\u00ed Zhovkva pro d\u011bti jeho chud\u00fdch obyvatel. Po jeho smrti p\u0159evzala tuto odpov\u011bdnost m\u011bstsk\u00e1 rada. Kiselka nezapom\u00ednal ani na nejchud\u0161\u00ed skupiny obyvatel m\u011bsta, kdy\u017e v\u011bnoval 5 000 zlat\u00fdch \u00fatulku pro invalidy sv. Lazara. Nelze opomenout ani jeho vst\u0159\u00edcnost, kdy\u017e sv\u00e9 pozemky na \u00fapat\u00ed Vysokeho zamku pravideln\u011b a bezplatn\u011b poskytoval veden\u00ed m\u011bsta, kter\u00e9 zde koncem 90. let po\u0159\u00e1dalo m\u011bstsk\u00fd jarmark.<\/p>\n\n\n\n

Nen\u00ed tedy velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee dne\u0161n\u00ed ul. Opryszkowska, vedouc\u00ed z centra m\u011bsta okolo Vysokeho zamku k jeho \u00fapat\u00ed do \u010dtvrti Podz\u00e1m\u010d\u00ed se od r. 1900 do 1940 jmenovala Droga Kiselky<\/em>. Ostatky podnikatele Karla Kiselky jsou ulo\u017eeny v rodinn\u00e9 kapli, p\u0159\u00edmo naproti hlavn\u00edmu vchodu na Ly\u010dakivsk\u00fd h\u0159bitov.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n
\"\"
Gazeta Narodowa. 1893, 19.9. \u00fater\u00fd (zem\u0159. 16.9.), Kurjer Warszawski. R.73, nr 263 <\/a>(23.9. 1893), Kurjer Warszawski. R.73, nr 258 <\/a>(18.9. 1893)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
<\/div>\n\n\n\n