{"id":672,"date":"2021-02-01T11:15:38","date_gmt":"2021-02-01T10:15:38","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=672"},"modified":"2023-11-16T12:25:02","modified_gmt":"2023-11-16T11:25:02","slug":"ten-ktery-zalozil-ceskou-besedu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=672","title":{"rendered":"Tom\u00e1\u0161 Chocholou\u0161ek"},"content":{"rendered":"\n

Zakladatel a prvn\u00ed p\u0159edseda \u010cesk\u00e9 besedy,<\/em><\/em> \u0159editel \u00fastavu hluchon\u011bm\u00fdch, bratr zn\u00e1m\u00e9ho spisovatele<\/em><\/h4>\n\n\n\n
\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Tom\u00e1\u0161 Chocholou\u0161ek<\/strong> (Tomasz Chocholouszek) \u2013 nar. 1826 Sedlec u T\u00e1bora \u2013 zem\u0159. 29.3. 1900 ve Lvov\u011b \u2013 pedagog, hudebn\u00edk a zakladatel \u010cesk\u00e9 besedy<\/a><\/strong> ve Lvov\u011b. Absolvent Pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159e (varhany, zp\u011bv a skladba) z\u00edskal odborn\u00e9 znalosti i v t\u011blesn\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b a pomologii. Revolu\u010dn\u00ed ud\u00e1losti roku 1848 donutily jeho rodinu opustit \u010cechy. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se proto postupn\u011b odst\u011bhovali na rodinnou usedlost Bystrzyce u Ropczyc (Podkarpat\u00ed). Na jej\u00ed koupi v\u00fdrazn\u011b p\u0159isp\u011bla matka Kate\u0159ina (roz. Pelichov\u00e1), kter\u00e1 na statku a\u017e do sv\u00e9 smrti hospoda\u0159ila. Zde se tak\u00e9 v roce 1857 Tom\u00e1\u0161 Chocholou\u0161ek o\u017eenil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Z\u00e1bavn\u00e1 p\u0159\u00edloha Plze\u0148sk\u00fdch list\u016f, \u010d. 18 z r. 1899<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Rok p\u0159ed t\u00edm v\u0161ak p\u0159ijal nab\u00eddku moravsk\u00e9ho rod\u00e1ka, lvovsk\u00e9ho duchovn\u00edho a spolupracovn\u00edka spr\u00e1vn\u00ed rady m\u00edstn\u00edho \u00dastavu pro hluchon\u011bm\u00e9 (zal. 4.10. 1830), Ond\u0159eje Ostravsk\u00e9ho (Andrzej Ostrowski). Zde je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout i jm\u00e9no tehdej\u0161\u00edho lvovsk\u00e9ho arcibiskupa, Franti\u0161ka Pi\u0161t\u011bka<\/a>. Prvn\u00edm \u0159editelem t\u00e9to vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce se stal Jan Hoffmann<\/a>, rod\u00e1k z moravsk\u00e9ho Kel\u010de, teolog a pr\u00e1vn\u00edk, \u010destn\u00fd ob\u010dan m\u011bsta Lvova. Asi n\u00e1s p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee i prvn\u00edm u\u010ditelem v tomto \u00fastavu byl n\u00e1\u0161 krajan, absolvent pra\u017esk\u00e9ho Institutu pro hluchon\u011bm\u00e9, Dominik Vychytil (Wichitil). V\u00fduka tehdy, k nelibosti v\u011bt\u0161iny rodi\u010d\u016f, prob\u00edhala jen v n\u011bmeck\u00e9m jazyku. Teprve n\u011bkolik let po jeho odchodu do penze v r. 1848 byla zah\u00e1jena v\u00fduka v pol\u0161tin\u011b (od r. 1856). V tomto roce p\u0159ich\u00e1z\u00ed do \u0161koly Chocholou\u0161ek, nad\u0161en\u00fd u\u010ditel nesly\u0161\u00edc\u00edch chlapc\u016f, propag\u00e1tor hudby a vlastenectv\u00ed. V tomto sice nedosahuje takov\u00e9ho v\u011bhlasu jako jeho star\u0161\u00ed bratr, novin\u00e1\u0159, spisovatel i redak\u010dn\u00ed kolega Jana Nerudy, Prokop<\/a>, av\u0161ak vytrvalost\u00ed a obrovsk\u00fdm \u00fasil\u00edm se mu v r. 1867 poda\u0159ilo zformovat z\u00e1klady dodnes funk\u010dn\u00edho krajansk\u00e9ho spolku. <\/strong>Od po\u010d\u00e1tku byl jeho p\u0159edsedou a kl\u00ed\u010dov\u00fdm organiz\u00e1torem spole\u010dn\u00fdch aktivit. Chocholou\u0161ek t\u00edm potvrdil svou roli zap\u00e1len\u00e9ho, srde\u010dn\u00e9ho a kultivovan\u00e9ho v\u016fdce \u010desk\u00e9ho \u017eivlu, kter\u00fd do m\u011bsta proudil ji\u017e od konce 18. stolet\u00ed. Nen\u00ed tedy velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee t\u0159et\u00ed z bratr\u016f, \u017eelezni\u010dn\u00ed in\u017een\u00fdr Emanuel Chocholou\u0161ek je pro zm\u011bnu pova\u017eov\u00e1n za jednu z d\u016fle\u017eit\u00fdch postav vzniku Matice slovinsk\u00e9 v Mariboru<\/a>. Pro\u010d se v\u0161ak jm\u00e9no zakladatele krajansk\u00e9ho spolku, ji\u017e od dubna 1886, v jeho seznamu neobjevuje, dosud nev\u00edme.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Kurenda Szkolna za Miesi\u0105c Sierpie\u0144 1867, \u2116 8<\/a><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\u0428\u043a\u043e\u043b\u0430<\/figure><\/div>\n\n\n\n

V r. 1864, po osmi letech od sv\u00e9ho p\u0159\u00edchodu, se Tom\u00e1\u0161 Chocholou\u0161ek stal \u0159editelem \u0161koly pro hluchon\u011bm\u00e9, kter\u00e1 od r. 1840 s\u00eddlila ve vlastn\u00ed budov\u011b na ul. Ly\u010dakivsk\u00e9 \u010d. 35. Pozd\u011bji zde p\u016fsobila tak\u00e9 jeho dcera Bo\u017eena Wilkosz, provdan\u00e1 za radu zemsk\u00e9ho soudu. Chocholou\u0161kovy pedagogick\u00e9 aktivity p\u0159inesly Hali\u010di nov\u00e1torskou metodiku vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed hluchon\u011bm\u00fdch d\u011bt\u00ed, v\u010detn\u011b v\u00fduky hudby a k tomu speci\u00e1ln\u00ed u\u010debnice (Obraz a slovo<\/em>) i pom\u016fcky. Byl pravideln\u00fdm a aktivn\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem setk\u00e1n\u00ed odborn\u00edk\u016f na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a pr\u00e1vem proto pat\u0159\u00ed do historie polsk\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed pedagogiky. Jeho v\u0161estrann\u00fd z\u00e1jem jej p\u0159ivedl i do lvovsk\u00e9ho Okra\u0161lovac\u00edho a hudebn\u00edho spolku. N\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee Chocholou\u0161ek byl tak\u00e9 autorem zahradn\u00ed \u00fapravy pozemku \u0161koly. Tom\u00e1\u0161 Chocholou\u0161ek, nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed osobnost na\u0161ich krajan\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v Hali\u010di <\/a><\/strong>ve 2. pol. 19. stol. byl po sv\u00e9 smrti ulo\u017een do rodinn\u00e9ho hrobu na Ly\u010dakivsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b. V roce 2014 byl tento hrob, d\u00edky \u010dlen\u016fm m\u00edstn\u00ed \u010cesk\u00e9 besedy a podpo\u0159e Ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cR, renovov\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n