{"id":465,"date":"2020-06-26T23:37:48","date_gmt":"2020-06-26T21:37:48","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=465"},"modified":"2021-03-10T15:38:17","modified_gmt":"2021-03-10T14:38:17","slug":"zapomenuty-genius-z-holesova","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=465","title":{"rendered":"Ign\u00e1c Chambrez"},"content":{"rendered":"\n

Ign\u00e1c Chambrez<\/strong> (Ignacy Chambrez de Ryvos<\/strong>)<\/strong> (nar. 31. \u010dervence 1758 v Hole\u0161ov\u011b, okr. Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e \u2013 zem\u0159. 1. prosince 1842 ve Lvov\u011b) byl kresli\u010d, mal\u00ed\u0159 a architekt, profesor na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b a Lvovske univerzit\u011b v oboru stavebnictv\u00ed. Od r. 1812 na n\u011bkolik desetilet\u00ed spojil sv\u016fj \u017eivot se Lvovem. Zde u\u010dil a tvo\u0159il, v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bl k utv\u00e1\u0159en\u00ed obrazu architektury star\u00e9ho Lvova, kter\u00fd je dnes tak obdivov\u00e1n n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n

Ign\u00e1c poch\u00e1zel z Moravy, z um\u011bleck\u00e9 rodiny \u2013 jeho otec Jan <\/a>byl tak\u00e9 mal\u00ed\u0159 a byl prvn\u00edm u\u010ditelem sv\u00e9ho syna. Vystudoval gymn\u00e1zium v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. V roce 1775 se vydal na studijn\u00ed cestu Evropou, kterou zah\u00e1jil v Praze, kde pob\u00fdval u mal\u00ed\u0159e J. J. Redelmayera, a p\u0159es Rakousko, N\u011bmecko a Francii ode\u0161el do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Tu byl \u017e\u00e1kem \u010desk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Jana Krause a p\u0159itom studoval mal\u00ed\u0159stv\u00ed a architekturu na Kr\u00e1lovsk\u00e9 akademii celkem 3,5 r. Pot\u00e9 zah\u00e1jil um\u011bleckou praxi jako mal\u00ed\u0159 podobizen a p\u016fsobil na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech Francie. Na sklonku r. 1780 se stal kresl\u00ed\u0159em dvorn\u00edho architekta v\u00e9vody Orle\u00e1nsk\u00e9ho Victora Louise<\/a>. Za\u010d\u00e1tkem r. 1782 opustil Pa\u0159\u00ed\u017e a p\u0159es \u0160v\u00fdcarsko odcestoval do It\u00e1lie a odtud ke sklonku roku do V\u00eddn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Chambrez se nau\u010dil n\u011bmecky a francouzsky ji\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed vstupem na gymn\u00e1zium v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Cestou na z\u00e1pad p\u0159es Prahu, Horn\u00ed Rakousy a Mnichov do Pa\u0159\u00ed\u017ee a \u0158\u00edma se z n\u011bj stal profesion\u00e1ln\u00ed um\u011blec a architekt. Jeho architektonick\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed vych\u00e1zelo z jeho studi\u00ed na Kr\u00e1lovsk\u00e9 akademii um\u011bn\u00ed a architektury v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kter\u00e1 byla siln\u011b ovlivn\u011bna teoretick\u00fdm d\u00edlem Laugiera<\/a>. Chambrez byl pro svou dobu neobvykle dob\u0159e vzd\u011blan\u00fd v um\u011bn\u00ed, architektu\u0159e i ve filosofick\u00fdch prac\u00edch od Vitruviuse<\/a> po Winckelmanna<\/a>, Lessinga <\/a>a Falconeta<\/a>\u2026<\/p>Prokopovych M. Habsburg Lemberg: Architecture, Public Space, and Politics in the Galician Capital, 1772-1914<\/em><\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

V prosinci 1783 se vr\u00e1til do Hole\u0161ova, odkud v\u0161ak ode\u0161el do Slezska a usadil se v T\u011b\u0161\u00edn\u011b. Zde se tak\u00e9 5.10.1784 o\u017eenil s Terezi\u00ed, dcerou stavitele Josefa Drachn\u00e9ho<\/a>; p\u016fsobil jako mal\u00ed\u0159 a architekt a od 1793 jako u\u010ditel kreslen\u00ed. V roce 1803 se stal u\u010ditelem kreslen\u00ed ve \u0161kole v Krakov\u011b a od r. 1807, profesorem katedry architektury na zdej\u0161\u00ed univerzit\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Panorama T\u011b\u0161\u00edna, Ign\u00e1c Chambrez de Ryvos, 1800, olejomalba<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Zab\u00fdval se malbou, kterou m\u011bl v mlad\u00e9m v\u011bku obzvl\u00e1\u0161t\u011b r\u00e1d. V dob\u011b sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v T\u011b\u0161\u00edn\u011b tvo\u0159il sakr\u00e1ln\u00ed d\u00edla, namaloval rovn\u011b\u017e mnoho portr\u00e9t\u016f. Zat\u00edmco jeho sakr\u00e1ln\u00ed malby maj\u00ed je\u0161t\u011b zcela rokokov\u00fd charakter, jeho podobizny jsou ji\u017e v klasicistn\u00edm duchu. Panor\u00e1ma m\u011bsta, v dob\u011b jeho op\u011btovn\u00e9 v\u00fdstavby po katastrof\u011b, vzniklo v roce 1800. Z\u00edskal si za to uzn\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00edk\u016f, na jeho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v podob\u011b m\u011bdirytiny, z\u00edskal Chambrez prost\u0159edky od sasko-t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Alberta (Albrechta).<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Fragment akvarelu Ign\u00e1ce Chambreze<\/em> „Pohled na n\u00e1m\u011bst\u00ed v T\u011b\u0161\u00edn\u011b“ s radnic\u00ed jeho autorstv\u00ed, 1802<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Sv\u00e9 ran\u00e9 budovy navrhoval v barokn\u00edm stylu s prvky klasicismu, pozd\u011bji v\u0161ak zcela p\u0159e\u0161el ke klasicistn\u00edmu stylu. Mezi budovami, kter\u00e9 vytvo\u0159il, vynik\u00e1 barokn\u00ed radnice v T\u011b\u0161\u00edn\u011b<\/a> s prvky klasicismu, postavena v roce 1800. Dne\u0161n\u00ed vzhled se li\u0161\u00ed od p\u016fvodn\u00edho n\u011bkolika \u00fapravami. Dal\u0161\u00ed navr\u017eenou budovou bylo katolick\u00e9 gymn\u00e1zium v \u200b\u200bT\u011b\u0161\u00edn\u011b<\/a> z roku 1802.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Katolick\u00e9 gymn\u00e1zium v \u200b\u200bT\u011b\u0161\u00edn\u011b, projekt I. Chambreze z roku 1802<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Kolem roku 1803 se p\u0159est\u011bhoval do Krakova. V letech 1803\u20131807 byl u\u010ditelem kreslen\u00ed v ni\u017e\u0161\u00ed (z\u00e1kladn\u00ed) \u0161kole (Szkole Normalnej) v Krakov\u011b, od roku 1807 se stal mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Jagellonsk\u00e9 univerzity<\/a>, kde vyu\u010doval architekturu a kresbu. B\u011bhem tohoto obdob\u00ed vydal dvakr\u00e1t u\u010debnici Betrachtungen \u00fcber den Character der Geb\u00e4ude und die darauf anzubringenden architektischen Verzierungen <\/em>(V\u00edde\u0148 1807 a 1808). Z\u00e1rove\u0148 byl poprv\u00e9 pozv\u00e1n do Lvova, av\u0161ak tuto nab\u00eddku odm\u00edtl.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1810 opustil Jagellonskou univerzitu a vyu\u010doval na \u0161kole sv. Barbory \u200b\u200bv Krakov\u011b.  Nelze vylou\u010dit, \u017ee se v t\u00e9 dob\u011b pod\u00edlel i na jej\u00ed v\u00fdstavb\u011b, ale pro nedostatek d\u016fkaz\u016f je obt\u00ed\u017en\u00e9 rekonstruovat podrobnosti t\u00e9to \u010d\u00e1sti jeho \u017eivota. V r. 1809 se vr\u00e1til do T\u011b\u0161\u00edna a odtud, v r. 1812, odjel do Lvova<\/a><\/strong>. V tomto m\u011bst\u011b bude \u017e\u00edt a\u017e do okam\u017eiku sv\u00e9 smrti. Podle polsk\u00fdch zdroj\u016f, Chambrez opustil svou rodinu v T\u011b\u0161\u00edn\u011b; av\u0161ak dva z jeho potomk\u016f, \u017eili v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech ve Lvov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Hali\u010de<\/a><\/strong> <\/a>p\u016fsobil Chambrez zejm\u00e9na jako pedagog. Zpo\u010d\u00e1tku p\u0159edn\u00e1\u0161el na m\u00edstn\u00ed univerzit\u011b, kter\u00e1 v\u0161ak v t\u00e9 dob\u011b m\u011bla je\u0161t\u011b status lycea. V r. 1817 st\u00e1l v \u010dele nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 katedry \u201evy\u0161\u0161\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed\u201c na Filozofick\u00e9 fakult\u011b univerzity.<\/p>\n\n\n\n

Navzdory sv\u00e9mu v\u011bku (v dob\u011b n\u00e1stupu do funkce vedouc\u00edho katedry bylo Chambrezovi 59 let), prok\u00e1zal velkou akceschopnost, \u010dasto cestoval do zahrani\u010d\u00ed, aby si doplnil znalosti a staral se tak o vysokou v\u011bdeckou \u00farove\u0148 sv\u00fdch student\u016f a t\u00e9\u017e pe\u010dliv\u011b shroma\u017e\u010foval didaktick\u00e9 pom\u016fcky ve sv\u00e9 sb\u00edrce. Vzd\u011bl\u00e1val celou \u0159adu hali\u010dsk\u00fdch architekt\u016f. Ch\u00e1pal povinnosti sv\u00e9 katedry \u0161iroce, p\u0159edn\u00e1\u0161el nejen architekturu, ale tak\u00e9 principy stavby silnic a most\u016f a vytv\u00e1\u0159el v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1klady pro v\u00fduku na Lvovsk\u00e9 polytechnice<\/a>, \u200b\u200bzalo\u017een\u00e9 v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech. P\u0159edn\u00e1\u0161el mimo jin\u00e9 na z\u00e1klad\u011b vlastn\u00edho studia a odborn\u00fdch prac\u00ed v oblasti technick\u00fdch v\u011bd autor\u016f da Vignoly<\/a>, Milizii <\/a>a \u0160emrle<\/a>ho. Nicm\u00e9n\u011b, Chambrezova snaha o z\u00edsk\u00e1n\u00ed hodnosti \u0159\u00e1dn\u00e9ho profesora v roce 1818, nebyla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
V\u00fd\u0148atek z novin Gazeta Krakowska (1821, \u010d. 20) o zvolen\u00ed I. Chambreze dopisuj\u00edc\u00edm \u010dlenem V\u011bdeck\u00e9 spole\u010dnosti Krakovsk\u00e9 univerzity<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Po cel\u00fd \u017eivot udr\u017eoval kontakt s moravsk\u00fdmi um\u011blci, buditeli a historiky (T. Fry\u010dajem<\/a>, J. H. A. Galla\u0161em<\/a>, J. Fialou<\/a>, J. P. Cerronim<\/a>). Jeho veduty maj\u00ed v\u011bcn\u011b dokument\u00e1rn\u00ed r\u00e1z, figur\u00e1ln\u00ed staf\u00e1\u017e jim v\u0161ak dod\u00e1v\u00e1 idylick\u00fd p\u016fvab. V\u00fdznamn\u00fd je jeho p\u0159\u00ednos p\u0159edev\u0161\u00edm v liter\u00e1rn\u00ed oblasti. Psal i technologick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak jeho um\u011bleck\u00fd cestopis Odkaz moravsk\u00e9ho um\u011blce k pou\u010den\u00ed jeho syn\u016f<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem sv\u00e9 pedagogick\u00e9 praxe publikoval \u0159adu knih, zejm\u00e9na u\u010debnic pro studenty, nap\u0159.: Versuch eines architektonischen Katechismus (1821)<\/em>a Kurzer und fassl. Anweis zum Selbstunterricht f\u00fcr Landmaurermeister<\/em> (Brno 1822). Byl dopisuj\u00edc\u00edm \u010dlenem V\u011bdeck\u00e9 spole\u010dnosti Krakovsk\u00e9 univerzity a t\u00e9\u017e Moravskoslezsk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n

Chambrez\u016fv nejcenn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek byl v jeho p\u0159\u00edstupu k architektonick\u00e9 kritice, kter\u00e1 jej p\u0159edstavila jako p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e9ho neoklasicistu: \u201ev\u0161echny starov\u011bky stimuluj\u00ed p\u0159edstavivost\u201c\u2026<\/p>Prokopovych M. Habsburg Lemberg: Architecture, Public Space, and Politics in the Galician Capital, 1772-1914<\/em><\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Jako teoretik a praktik architektury byl Chambrez velmi pozorn\u00fd k zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edch n\u00e1rodn\u00edch tradic. Ve Lvov\u011b pokra\u010doval ve sv\u00e9 architektonick\u00e9 kari\u00e9\u0159e a stal se autorem rekonstrukce budovy Lvovsk\u00e9 univerzity<\/a>, kter\u00e1 prob\u00edhala v letech 1826\u20131828. B\u011bhem revoluce roku 1848 a rakousk\u00e9ho ost\u0159elov\u00e1n\u00ed m\u011bsta, v\u0161ak byla tato budova zni\u010dena.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Stav budov univerzity po bombardov\u00e1n\u00ed Lvova v listopadu 1848<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Star\u00e1 budova pal\u00e1ce Potock\u00fdch<\/a> ve Lvov\u011b, rozebran\u00e1 na po\u010d\u00e1tku 60. let 19. stolet\u00ed, byla navr\u017eena a postavena Chambrezem. Vzhled pal\u00e1ce je zn\u00e1m z dochovan\u00e9ho projektu z roku 1822.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n