\u010cesk\u00e1 beseda.<\/em>
V\u010dera se v souvislosti s oslavou dne sv. V\u00e1clava, \u010desk\u00e9ho patrona, se\u0161la v s\u00e1le m\u011bstsk\u00e9 st\u0159elnice velk\u00e1 skupina \u010cech\u016f \u017eij\u00edc\u00edch zde, zejm\u00e9na st\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, podnikatel\u016f, obchodn\u00edk\u016f a tak\u00e9 voj\u00e1k\u016f r\u016fzn\u00fdch hodnost\u00ed a zbran\u00ed. Do des\u00e1t\u00e9 hodiny se bavili zp\u011bvem, hrou na citeru a housle a recitac\u00ed. V deset hodin zapo\u010dat\u00e9 tance a voln\u00e1 z\u00e1bava trvaly a\u017e do pozdn\u00ed noci. Des\u00edtky mlad\u00fdch a hezk\u00fdch \u010desk\u00fdch d\u011bv\u010dat a jejich tane\u010dn\u00edk\u016f se ve v\u00edru z\u00e1bavy i ve sv\u00e9 mysli p\u0159enesli na b\u0159eh rodn\u00e9 Vltavy, kde se v t\u00e9 sam\u00e9 chv\u00edli veselili i jejich rod\u00e1ci oslavou n\u00e1rodn\u00edho sv\u00e1tku. S pot\u011b\u0161en\u00edm konstatujeme, \u017ee jsme zde na\u0161li i Pol\u00e1ky, ke kter\u00fdm byli \u010ce\u0161i nadm\u00edru vst\u0159\u00edcn\u00ed a bylo t\u011b\u017ek\u00e9 je od sebe rozeznat, nebo\u0165 m\u00edstn\u00ed \u010ce\u0161i velmi dob\u0159e hovo\u0159\u00ed polsky a mnoho Pol\u00e1k\u016f t\u00e9\u017e slu\u0161n\u011b mluv\u00ed \u010desky. Mezi mnoha n\u00e1rodn\u00edmi p\u00edsn\u011bmi jsme r\u00e1di vyslechli i ty husitsk\u00e9. Obecnou pochvalu sklidil p. Hal\u00ed\u0159 za hru na citeru, kter\u00fd ji ovl\u00e1dal sv\u00fdm talentem a vynikaj\u00edc\u00ed technikou.<\/em><\/p>Dziennik Lwowski, 29.9. 1867<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\nJedn\u00edm z prvn\u00edch \u00fakol\u016f spolku bylo naj\u00edt m\u00edstnost, ve kter\u00e9 by se jeho v\u00fdbor mohl pravideln\u011b sch\u00e1zet a p\u0159estal b\u00fdti ko\u010duj\u00edc\u00edm spolkem (3.4. 1870)<\/em>. Toto prvn\u00ed m\u00edsto bylo nalezeno ve skromn\u00fdch prostor\u00e1ch lok\u00e1lu U zelen\u00e9ho stromu v tehdej\u0161\u00ed \u0160irok\u00e9 ulici \u010d. 18 (dnes M. Kopernika) a od 15.2. 1871 pronajato za 50 krejcar\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b. Jak se v\u0161ak uk\u00e1zalo, jednalo se jen o jedno z mnoha, \u010dasto restaura\u010dn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, kde se v\u00fdbor po celou dobu existence spolku, sch\u00e1zel. Ji\u017e od dubna 1872 byla nakr\u00e1tko pronajata m\u00edstnost v are\u00e1lu St\u0159elnice. Jak je patrn\u00e9 ze z\u00e1pis\u016f jeho v\u00fdboru, toto t\u00e9ma se pravideln\u011b objevovalo v diskuz\u00edch, av\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 des\u00edtka r\u016fzn\u00fdch m\u00edst sch\u016fzek<\/a><\/strong> a n\u00e1klady na jejich pron\u00e1jem, p\u0159edstavovaly trval\u00fd a a\u017e v novodob\u00e9 historii, vy\u0159e\u0161en\u00fd probl\u00e9m. Mezi st\u00e1l\u00e9 aktivity spolku lze za\u0159adit p\u016fj\u010dov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch knih a \u010dasopis\u016f z vlastn\u00ed knihovny, kter\u00e1 byla dopl\u0148ov\u00e1na n\u00e1kupem a dary \u010dlen\u016f nebo jejich p\u0159\u00e1tel z domoviny. Ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dn\u00e9ho t\u00e9matu bylo d\u00e1rcovstv\u00ed, kdy pen\u00edze, vyb\u00edran\u00e9 mezi \u010dleny spolku p\u0159i r\u016fzn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch akc\u00edch, byly odes\u00edl\u00e1ny Matici \u0161kolsk\u00e9<\/a>, nejprve do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic \u010di Opavy a pozd\u011bji \u00dast\u0159edn\u00ed Matici \u0161kolsk\u00e9 v Praze a na dal\u0161\u00ed vlasteneck\u00e9 projekty.<\/p>\n\n\n\n
V sobotu 2. \u0159\u00edjna tohoto m\u011bs\u00edce se na St\u0159elnici sejde \u010cesko-slovansk\u00e1 beseda. Bli\u017e\u0161\u00ed informace z\u00edsk\u00e1te v obchod\u011b s klobouky p. Fialy, naproti Jezuitsk\u00e9mu kostelu.<\/em><\/p>1.10. 1869 Dziennik Lwowski<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n
Plze\u0148sk\u00e9 listy 17.7. 1901<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n Svou podporu slovansk\u00e9 vz\u00e1jemnosti prok\u00e1zali lvov\u0161t\u00ed \u010ce\u0161i nap\u0159\u00edklad usnesen\u00edm z ledna 1875, kdy se zav\u00e1zali zas\u00edlat \u0161est zlat\u00fdch ro\u010dn\u011b na chod slovensk\u00e9ho gymn\u00e1zia v Tur\u010diansk\u00e9m sv. Martin\u011b. Tyto prost\u0159edky v l\u00e9t\u011b p\u0159esm\u011brovali do nadace, z\u0159\u00edzen\u00e9 v Praze na podporu zde studuj\u00edc\u00edch slovensk\u00fdch student\u016f. Spolek udr\u017eoval t\u011bsn\u00e9 kontakty s rodnou zem\u00ed a s obdobn\u00fdmi spolky \u010cech\u016f i dal\u0161\u00edch Slovan\u016f v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech mocn\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00fdm \u010dasto op\u011btoval pomoc, nap\u0159. zasl\u00e1n\u00edm duplicitn\u00ed \u010desk\u00e9 publikace. \u00dazce spolupracovali s \u010ceskou besedou v Krakov\u011b a opakovan\u011b zvali jej\u00ed \u010dleny k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Lvova a v\u00fdm\u011bn\u011b zku\u0161enost\u00ed. Po\u010d\u00e1tkem 20. stol. nav\u00e1zali spolupr\u00e1ci i s nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ukrajinskou osv\u011btovou organizac\u00ed Prosvita<\/a> a jej\u00edmi p\u0159edstaviteli. D\u00edky Franti\u0161ku \u0158eho\u0159ovi<\/a> byli ve spojen\u00ed i s Volodymyrem \u0160uchevy\u010dem<\/a>, v\u00fdznamn\u00fdm znalcem huculsk\u00e9 kultury a n\u00e1rodn\u00edm buditelem. Po celou dobu byli \u010dlenov\u00e9 spolku sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u011bt\u0161inov\u00e9 polsk\u00e9 spole\u010dnosti a aktivn\u011b a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pracovali na posilov\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f s m\u00edstn\u00ed spole\u010denskou a intelektu\u00e1ln\u00ed elitou. Pravideln\u011b se z\u00fa\u010dast\u0148ovali v\u00fdznamn\u00fdch polsk\u00fdch oslav a na opl\u00e1tku polsky psan\u00e1 m\u00e9dia vysoce hodnotila \u010deskou men\u0161inu a jej\u00ed kulturn\u00ed aktivity.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1rodn\u00ed listy 18.4. 1894<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n Plze\u0148sk\u00e9 listy 29.7. 1907<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n Po\u0159\u00e1dan\u00e9 akce byly odvisl\u00e9 od po\u010dtu \u010dlen\u016f a stavu spolkov\u00e9 pokladny, kter\u00e9 se p\u0159irozen\u011b m\u011bnily po celou dobu existence \u010cesk\u00e9 besedy, nej\u010dast\u011bji v z\u00e1vislosti na p\u0159\u00edjezdech a odjezdech do\u010dasn\u011b p\u0159id\u011blen\u00fdch voj\u00e1k\u016f, zam\u011bstnanc\u016f r\u016fzn\u00fdch firem a \u00fa\u0159ad\u016f nebo student\u016f, zejm\u00e9na veterin\u00e1rn\u00ed akademie. Po\u010dty \u010dlen\u016f se v pr\u016fb\u011bhu dek\u00e1d pohybovaly od necel\u00fdch 20 a\u017e po v\u00edce ne\u017e 100 osob a dal\u0161\u00edch krajan\u016f a jejich partner\u016f jin\u00e9 n\u00e1rodnosti, kte\u0159\u00ed v\u0161ak nemuseli b\u00fdt nutn\u011b plat\u00edc\u00edmi \u010dleny spolku.<\/p>\n\n\n\n
St\u0159eleck\u00fd<\/em> spolek<\/em> na dne\u0161n\u00ed<\/em> ul. Lysenka \u010d. 23A<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n P\u0159es trval\u00e9 pot\u00ed\u017ee s financov\u00e1n\u00edm a z\u00e1zem\u00edm, vykonal spolek mno\u017estv\u00ed akc\u00ed, kter\u00e9 velmi \u010dasto oslovovaly i \u0161ir\u0161\u00ed okruh lvovsk\u00fdch obyvatel. Pro sv\u00e9 \u010dleny a jejich rodiny po\u0159\u00e1dali pravideln\u00e1 vlasteneck\u00e1 setk\u00e1n\u00ed ve spojen\u00ed s oslavou dne sv. V\u00e1clava, Mistra J. Husa, sv. Mikul\u00e1\u0161e nebo p\u0159ipom\u00ednkou jubile\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch obrozeneck\u00fdch um\u011blc\u016f \u010di dal\u0161\u00edch n\u00e1rodn\u00edch tradic. V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch po\u0159\u00e1dali spole\u010dn\u00e9 v\u00fdlety do bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed m\u011bsta, nap\u0159. do Bryuchovic (\u0411\u0440\u044e\u0445\u043e\u0432\u0438\u0447\u0456), k\u0159iv\u010dick\u00e9ho lesa<\/strong> \u010di m\u011bstsk\u00e9ho parku Pohulyanka. S oblibou a pravideln\u011b ji\u017e od vzniku spolku hr\u00e1vali ku\u017eelky v are\u00e1lu m\u00edstn\u00edho St\u0159eleck\u00e9ho spolku<\/strong>. Velmi \u010dastou a ve\u0159ejnost\u00ed obl\u00edbenou sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich akc\u00ed byly koncerty \u017eiv\u00e9 hudby, kter\u00e9 zaji\u0161\u0165ovali nadan\u00ed krajan\u00e9 z \u0159ad m\u011bstsk\u00e9ho divadeln\u00edho orchestru nebo vojensk\u00fdch kapel m\u00edstn\u00ed c. k. pos\u00e1dky.<\/p>\n\n\n\n
\u010clenov\u00e9 \u010cB po celou dobu sv\u00e9 existence vytv\u00e1\u0159eli pot\u0159ebn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed pro ofici\u00e1ln\u00ed delegace i dal\u0161\u00edm krajan\u016fm, kte\u0159\u00ed se p\u0159i sv\u00fdch cest\u00e1ch na v\u00fdchod mocn\u00e1\u0159stv\u00ed \u010di do Rusi dostali do nesn\u00e1z\u00ed. Byli t\u00e9\u017e kl\u00ed\u010dov\u00fdmi partnery pro nov\u011b vznikl\u00fd konzul\u00e1t<\/a><\/strong> \u010cSR ve Lvov\u011b (ofici\u00e1ln\u011b otev\u0159en dne 01.01. 1922 v budov\u011b na dne\u0161n\u00ed ul. Sichovykh Striltsiv \u010d. 2) a pod\u00edleli se na shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f o krajanech a jejich organizaci v dal\u0161\u00edch oblastech zem\u011b. Vinou nep\u0159\u00edzn\u011b doby se jim v\u0161ak nikdy nepoda\u0159ilo realizovat vznik \u0161koly s \u010desk\u00fdm vyu\u010dovac\u00edm jazykem p\u0159esto, \u017ee ji\u017e p\u0159ed I. sv. v\u00e1lkou z\u00edskali dostatek prost\u0159edk\u016f pro jej\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed, a to v\u010detn\u011b vlastn\u00ed budovy.<\/p>\n\n\n\n
Ludv\u00edk Feigl<\/em> (1861-1942)<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n Krom\u011b mnoha jmen<\/strong>, kter\u00e1 se objevila v bohat\u00e9 historii spolku je nutn\u00e9 zm\u00ednit zvl\u00e1\u0161t\u011b osobnost t\u00e1borsk\u00e9ho rod\u00e1ka a lvovsk\u00e9ho obchodn\u00edka, pana Ludv\u00edka Feigla<\/a><\/strong>, kter\u00fd byl mnoho let knihovn\u00edkem \u010cB. Jeho pe\u010dliv\u00e9 z\u00e1pisky, vydan\u00e9 publikace a zpracovan\u00fd archiv spolku se poda\u0159ilo ve druh\u00e9 polovin\u011b 30. let 20. stol. p\u0159edat \u010desk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm. D\u00edky jeho nezm\u011brn\u00e9 p\u00edli a pe\u010dliv\u00e9 pr\u00e1ci jeho pokra\u010dovatel\u016f v \u010dele s Oleksandrem Drbalem <\/strong>a Ev\u017eenem Topinkou,<\/strong> nezmizela tato historick\u00e1 pam\u00e1tka v bezedn\u00fdch archivech ciz\u00edch mocnost\u00ed. Dodnes je tak mo\u017en\u00e9 dolo\u017eit v\u00fdrazn\u00e9 stopy na\u0161ich krajan\u016f, kter\u00e9 zanechali v Hali\u010di v pr\u016fb\u011bhu sedmi des\u00edtek let, a\u017e do doby p\u0159eru\u0161en\u00ed \u010dinnosti spolku v r. 1939.<\/p>\n\n\n\n
\u010cesk\u00e1 beseda \u2013 spolek, sdru\u017euj\u00edc\u00ed \u010deskou kolonii ve Lvov\u011b od r. 1867, na sv\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b op\u011bt zvolil za sv\u00e9ho p\u0159edsedu Jaroslava Distla. Odstupuj\u00edc\u00edmu Ludv\u00edkovi Feiglovi, dlouholet\u00e9mu a zaslou\u017eil\u00e9mu \u010dlenovi bylo pod\u011bkov\u00e1no za jeho ob\u011btavou \u010dinnost. Spolkov\u00e1 knihovna byla z dosavadn\u00edch prostor lok\u00e1lu na ul. Piaskowe 19 ulo\u017eena u p\u00e1n\u016f R. a J. Hassov\u00fdch, kde je mo\u017en\u00e9 si knihy p\u016fj\u010dovat ka\u017edou st\u0159edu od 16,00 do 18,00.<\/em><\/p>4.11. 1930 Gazeta Lwowska<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n
\u010clenov\u00e9 sou\u010dasn\u00e9ho spolku \u010cesk\u00e1 beseda u pomn\u00edku T. G. Masaryka ve Lvov\u011b (ul. Masaryka \u010d. 9)<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n I p\u0159es logickou polonizaci \u010d\u00e1sti \u010cech\u016f nebo jejich pozd\u011bj\u0161\u00ed splynut\u00ed s ukrajinsk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm se da\u0159\u00ed a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f udr\u017eovat ostr\u016fvky krajansk\u00fdch aktivit na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed Ukrajiny. Svou roli se sna\u017e\u00ed \u010cB ve Lvov\u011b, kter\u00e1 je nejstar\u0161\u00edm funguj\u00edc\u00edm spolkem sv\u00e9ho druhu na sv\u011bt\u011b, napl\u0148ovat po obnoven\u00ed \u010dinnosti v r. 1990 pravideln\u00fdm setk\u00e1v\u00e1n\u00edm, \u00fa\u010dast\u00ed sv\u00fdch \u010dlen\u016f na folklorn\u00edch festivalech, p\u00e9\u010d\u00ed o hroby krajan\u016f a dal\u0161\u00edmi aktivitami p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edmi pam\u00e1tku stovek na\u0161ich p\u0159edk\u016f za hranicemi vlasti. \u010cesk\u00e1 beseda m\u00e1 dnes vlastn\u00ed m\u00edstnost v srdci Lvova, na adrese n\u00e1m. Rynok \u010d. 17. <\/strong><\/p>\n\n\n\n
T\u00edm se symbolicky uzav\u0159el kruh v\u0161emo\u017en\u00fdch do\u010dasn\u00fdch s\u00eddel spolku, nebo\u0165 ze z\u00e1pisu v\u00fdboru ze dne 22.11. 1875 lze vy\u010d\u00edst, \u017ee od 15. toho m\u011bs\u00edce byla pronajata za 10 zlat\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b m\u00edstnost na identick\u00e9 adrese i ve stejn\u00e9m pat\u0159e!<\/p>\n\n\n\n
\u00a9 Petr Zenker<\/h4>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
Adresy, na kter\u00fdch se konaly sch\u016fzky \u010dlen\u016f \u010cesk\u00e9 besedy<\/a><\/strong><\/h4>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/Clipboard02-3.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/Clipboard03.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/Clipboard01-2.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/06\/Page-1-Image-1.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/11\/Feigl-Ludvik-1922upr-adl-1-747x1024.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/ceskylvov.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/882303_435194866568362_578763322_o.jpg\")