{"id":147,"date":"2020-05-30T15:45:20","date_gmt":"2020-05-30T13:45:20","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=147"},"modified":"2023-11-16T12:14:58","modified_gmt":"2023-11-16T11:14:58","slug":"zivot-architekta","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=147","title":{"rendered":"\u017divot architekta"},"content":{"rendered":"\n

\u017divot a d\u00edlo Karla Boubl\u00edka ve Lvov\u011b<\/h4>\n\n\n\n
\"\"
Podpis a razitko Karla Boubl\u00edka<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Za zlomov\u00fd okam\u017eik v oslniv\u00e9 kari\u00e9\u0159e kolineck\u00e9ho rod\u00e1ka a absolventa brn\u011bnsk\u00e9 techniky lze pova\u017eovat jeho aktivn\u00ed \u00fa\u010dast na v\u00fdstavb\u011b \u0159ady objekt\u016f lvovsk\u00e9 v\u00fdstavy<\/a><\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Ze z\u00e1pisk\u016f archiv\u00e1\u0159e \u010cesk\u00e9 besedy vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee Boubl\u00edk, po skon\u010den\u00ed v\u00fdstavy, p\u0159ijal nab\u00eddku v\u00edde\u0148sk\u00e9 firmy Ferdinand Fellner a Herman Helmer<\/a> a stal se jedn\u00edm z architekt\u016f, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na v\u00fdstavb\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b divadeln\u00edch budov po cel\u00e9 monarchii. Mimo jin\u00e9 postavili i reprezentativn\u00ed budovu Noble Casino ve Lvov\u011b<\/a>. V dlouh\u00e9m dopise, kter\u00fd v listopadu 1894 zaslal sv\u00fdm \u010desk\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, v\u0161ak smutn\u011b vzpom\u00edn\u00e1 na spole\u010densk\u00fd \u017eivot ve Lvov\u011b. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee si v\u00e1\u017e\u00ed mo\u017enosti z\u00edskat nov\u00e9 zku\u0161enosti, ale V\u00edde\u0148 mu k srdci nep\u0159irostla. Jeho anga\u017em\u00e1 zde, mo\u017en\u00e1 i proto, po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch kon\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po sv\u00e9m n\u00e1vratu nav\u00e1zal spolupr\u00e1ci s nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi osobnostmi tehdej\u0161\u00edho podnikatelsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Hali\u010de. Jednou z nich byl i \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd stavebn\u00ed podnikatel, uzn\u00e1van\u00fd n\u00e1rodn\u00ed buditel a mecen\u00e1\u0161 ukrajinsk\u00e9ho p\u016fvodu, Ivan Levinskyj<\/a> (Jan Lewi\u0144ski), \u017e\u00e1k prof. Juliana Zachariewicze a pozd\u011bj\u0161\u00ed obchodn\u00ed partner jeho syna Alfreda. Spole\u010dn\u011b ovl\u00e1dali m\u00edstn\u00ed stavebn\u00ed trh nejen vlastn\u00ed projek\u010dn\u00ed \u010dinnost\u00ed a stavebn\u00edmi kapacitami, ale byli i prodejci, pozd\u011bji producenty rozli\u010dn\u00fdch stavebn\u00edch produkt\u016f (nap\u0159. cihel, cementu) a keramick\u00fdch kachel, v\u010d. kachlov\u00fdch kamen. Tuto v\u00fdrobu zah\u00e1jili v roce 1890 za pomoci dlouholet\u00e9ho dodavatele, pra\u017esk\u00e9 spole\u010dnosti B\u00e1rta & Tich\u00fd<\/a>. V n\u011bkter\u00fdch zdroj\u00edch je uv\u00e1d\u011bn jako spoluautor projektu firemn\u00ed budovy, tzv. D\u016fm pr\u00e1ce i KB, kter\u00fd ji\u017e od pol. 90. let pracoval pro Levinsk\u00e9ho a vedl jeho projek\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159. V pr\u016fb\u011bhu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou let se Boubl\u00edk stal poprv\u00e9 samostatn\u00fdm autorem, a to n\u00e1vrhem projektu rekrea\u010dn\u00edho are\u00e1lu v nedalek\u00e9m m\u011bste\u010dku Jan\u00f3w<\/strong> (dnes Ivano-Frankovo). Jednalo se o komplex d\u0159ev\u011bn\u00fdch budov p\u0159\u00edrodn\u00edho koupali\u0161t\u011b, jeho\u017e v\u00fdstavba byla realizov\u00e1na v tzv. \u0160v\u00fdcarsk\u00e9m stylu v letech 1896-97.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
P\u0159\u00edrodn\u00ed koupali\u0161t\u011b Jan\u00f3w<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
N\u00e1rodn\u00ed listy ze dne 6. 1. 1892<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Od jara r. 1893 je v dostupn\u00fdch zdroj\u00edch uv\u00e1d\u011bna osoba Zde\u0148ky Boubl\u00edkov\u00e9<\/strong>, man\u017eelky KB. Byla druhou dcerou Josefa \u0160est\u00e1ka<\/strong> (Vtelensk\u00e9ho<\/strong>), b\u00fdval\u00e9ho profesora zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161koly, \u00fa\u0159edn\u00edka v n\u011bkolika \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch cukrovarech a od po\u010d\u00e1tku 90. let 19. stol. vlastn\u00edka velkostatku Pasieky v osad\u011b K\u0159iv\u010dice<\/a> u Lvova. Tento rod\u00e1k z M\u011blnick\u00e9ho Vtelna<\/a> \u010d.p. 23 (nar. 29.9. 1847 otci Anton\u00ednovi z Jenichova a Ann\u011b (Gregorov\u00e9)) byl t\u00e9\u017e otcem star\u0161\u00ed dcery Ji\u0159iny<\/strong>, provdan\u00e9 Getterov\u00e9<\/strong>, vdovy po \u00fa\u0159edn\u00edkovi zemsk\u00e9 Finan\u010dn\u00ed spr\u00e1vy Janu Getterovi. Ob\u011b sestry byly absolventkami odborn\u00e9 \u0161koly p\u0159i \u017densk\u00e9m v\u00fdrobn\u00edm spolku \u010cesk\u00e9m<\/a> v Praze, jeho\u017e zakladatelkou byla Karolina Sv\u011btl\u00e1<\/a>. Jejich mlad\u0161\u00ed bratr Emil<\/strong> dokon\u010dil po t\u0159\u00edlet\u00e9m studiu, v l\u00e9t\u011b  r. 1905, Rolnickou akademii v nedalek\u00fdch Dublanech <\/a>(Dublyany). Krom\u011b n\u011bkolika kr\u00e1tk\u00fdch pozn\u00e1mek o \u00fa\u010dasti Zde\u0148ky na akc\u00edch, po\u0159\u00e1dan\u00fdch krajany<\/a><\/strong> (naposledy, spole\u010dn\u011b s KB na seznamu \u010cB v r. 1924) je jedinou zm\u00ednkou o jej\u00ed osob\u011b, z\u00e1znam v p\u0159ehledu vlastn\u00edk\u016f pozemku na lvovsk\u00e9 ul. Peka\u0159sk\u00e9 z r. 1920 (spole\u010dn\u011b s bratrem Emilem a Vlastimilou Getter). Postavu Josefa \u0160est\u00e1ka zachytil ve sv\u00fdch z\u00e1pisc\u00edch, po jejich setk\u00e1n\u00ed v srpnu 1891, \u010desk\u00fd etnograf Franti\u0161ek \u0158eho\u0159<\/a>, kter\u00fd \u017eil na rodinn\u00e9m statku ve Vovkiv\u011b <\/a>(Wolk\u00f3w) u Lvova a od 80. let se zab\u00fdval venkovsk\u00fdm stylem \u017eivota m\u00edstn\u00edch, tzn. rus\u00ednsk\u00fdch obyvatel. \u0160est\u00e1k byl v\u00fdraznou osobnost\u00ed Lvova a n\u011bkolikr\u00e1t byl i p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edm u lvovsk\u00e9ho soudu. Milou vzpom\u00ednku s pod\u011bkov\u00e1n\u00edm mu v listu Na\u0161inec<\/em>, po n\u00e1vratu ze Lvova v \u010dervnu 1892, v\u011bnovali i \u010dlenov\u00e9 \u010desk\u00e9ho Sokola. Opakovan\u011b se pomoc\u00ed inzer\u00e1t\u016f v N\u00e1rodn\u00edch listech sna\u017eil prodat podstatnou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho k\u0159iv\u010dick\u00e9ho majetku, v jeho\u017e lese Tabory se sch\u00e1zeli \u010dlenov\u00e9 \u010cesk\u00e9 besedy k r\u016fzn\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm oslav\u00e1m. Josef \u0160est\u00e1k zem\u0159el dne 10.8. 1914 a je pochov\u00e1n na m\u00edstn\u00edm, Ly\u010dakovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Nowy Nar\u00f3d, 1897, \u010d. 8<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

V prost\u0159ed\u00ed m\u00edstn\u00edch podnikatel\u016f a vlivn\u00fdch osob ji\u017e pro Karla Boubl\u00edka nebyl probl\u00e9m pokusit se o dosa\u017een\u00ed ofici\u00e1ln\u00edho potvrzen\u00ed sv\u00fdch profesn\u00edch schopnost\u00ed. V listopadu 1896 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b slo\u017eil zkou\u0161ku u p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu, kdy za projekt budovy radnice pro 50 tis. m\u011bsto, z\u00edskal hodnocen\u00ed \u201edobr\u00e9\u201c a jeho \u00fastn\u00ed obhajoba n\u00e1vrhu stavebn\u00edch postup\u016f byla akceptov\u00e1na. Ov\u0161em a\u017e za rok, na konci \u0159\u00edjna 1897, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 koncesi lvovsk\u00e9ho magistr\u00e1tu, kter\u00e1 jej oprav\u0148ovala k samostatn\u00e9 stavebn\u00ed a t\u00e9\u017e architektonick\u00e9 \u010dinnosti na \u00fazem\u00ed m\u011bsta. V t\u00e9m\u017ee roce se za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed podnikatel KB, spole\u010dn\u011b s poru\u010d\u00edkem Emanuelem Pohlem<\/strong>, ve\u0159ejn\u011b zastane \u017eidovsk\u00e9ho obchodn\u00edka s fotoapar\u00e1ty \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu, Leiby Feigla<\/strong>. Nejd\u0159\u00edve \u017e\u00e1dali omluvu za nactiutrh\u00e1n\u00ed jeho osoby po autorovi \u010dl\u00e1nk\u016f, \u0161\u00e9fredaktorovi a vydavateli antisemitsk\u00e9ho periodika Nowy Nar\u00f3d<\/em>. O rok pozd\u011bji byl autor hanliv\u00e9ho textu soudn\u00edm rozhodnut\u00edm potrest\u00e1n p\u016fl rokem v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
N\u00e1vrh budovy na ul. Si\u010dovych strilciv<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Od 30.10. 1897 navrhuje KB projekty a zaji\u0161\u0165uje v\u00fdstavbu honosn\u00fdch budov, v\u011bt\u0161inou zadan\u00fdch \u017eidovsk\u00fdmi podnikateli a majiteli pozemk\u016f v lukrativn\u00edch \u010d\u00e1stech m\u011bsta. Uva\u017euje urbanisticky, \u010dasto stav\u00ed v\u00edcepodla\u017en\u00ed bloky z n\u011bkolika obytn\u00fdch dom\u016f, zejm\u00e9na rohov\u00e9 integr\u00e1ln\u00ed soubory, pe\u010dliv\u011b prom\u00fd\u0161l\u00ed jejich detaily, v\u011bnuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost t\u00e9m\u011b\u0159 socha\u0159sk\u00e9mu vzhledu ark\u00fd\u0159\u016f, balkon\u016f, atiky, tvaruje st\u0159echy a r\u016fzn\u00e9 v\u011b\u017ei\u010dky \u010di kovan\u00e9 dopl\u0148ky. Jeho nejbli\u017e\u0161\u00edmi spolupracovn\u00edky se stanou socha\u0159 Bronislaw Szoltys a \u010desk\u00fd starousedl\u00edk a majitel v\u00fdznamn\u00e9 z\u00e1me\u010dnick\u00e9 a kov\u00e1\u0159sk\u00e9 firmy Jan Da\u0161ek (Daschek)<\/a><\/strong>. Jako jeden z prvn\u00edch lvovsk\u00fdch architekt\u016f zav\u00e1d\u00ed KB i nov\u00e9 principy p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00ed struktury \u010din\u017eovn\u00edho domu, od tradi\u010dn\u00edho enfilade (rozlo\u017een\u00ed m\u00edstnost\u00ed), postupn\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed k pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch obytn\u00fdch sekc\u00ed, zav\u00e1d\u00ed vnit\u0159n\u00ed (slu\u017eebn\u00ed) kovov\u00e1 schodi\u0161t\u011b, v\u011bnuje velkou pozornost detail\u016fm infrastruktury budov, interi\u00e9ru spole\u010dn\u00fdch prostor a pot\u0159eb\u00e1m jeho obyvatel. <\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Defil\u00e9 p\u0159ed budovami navr\u017een\u00fdmi Karlem Boubl\u00edkem<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

T\u011bchto p\u011bt let, od roku 1897 do roku 1902 je nesm\u00edrn\u011b plodn\u00fdm obdob\u00edm jeho pr\u00e1ce, kdy navrhnul, pop\u0159. realizoval, tak\u0159ka dv\u011b des\u00edtky v\u00edcepodla\u017en\u00edch objekt\u016f. V\u011bt\u0161inu dodnes stoj\u00edc\u00edch budov<\/a> vytvo\u0159il v duchu pozdn\u00edho historismu a jeho novobarokn\u00ed objekty, nap\u0159. v Parkov\u00e9 ulici, proto n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed pra\u017eskou Pa\u0159\u00ed\u017eskou, a\u010dkoliv ji autor pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nenav\u0161t\u00edvil. V tomto obdob\u00ed se Boubl\u00edk stal uzn\u00e1van\u00fdm architektem, s vlastn\u00ed firmou a kancel\u00e1\u0159\u00ed<\/strong>. Jako jeden z nejmlad\u0161\u00edch \u010dlen\u016f byl p\u0159ijat do lvovsk\u00e9ho Spolku stavitel\u016f a architekt\u016f. Zaznamen\u00e1na je \u00fa\u010dast \u010derstv\u00e9ho t\u0159ic\u00e1tn\u00edka KB a jeho blahop\u0159ejn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek na oslav\u011b 50. let\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed profesn\u00ed \u010dinnosti legend\u00e1rn\u00edho lvovsk\u00e9ho architekta Adolfa Kuhna<\/a>, na jeho\u017e po\u010dest uspo\u0159\u00e1dali \u010dlenov\u00e9 banket v prostor\u00e1ch St\u0159eleck\u00e9ho spolku<\/strong> v polovin\u011b prosince 1899. O \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji se KB stal sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00edho org\u00e1nu stavebn\u00edho spolku, jeho\u017e p\u0159edsedou byl Alfred Kamieniobrodzki<\/a> a pokladn\u00edkem Jak\u00f3b Ba\u0142\u0142aban<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
S\u00eddlo Sokola v Chodorov\u011b<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

V prvn\u00ed dek\u00e1d\u011b 20. stol. pokra\u010duje Boubl\u00edk ve sv\u00e9 tvorb\u011b na \u0159ad\u011b m\u00edst m\u011bsta a do roku 1912 je autorem dal\u0161\u00edch p\u011bti soubor\u016f budov, kter\u00e9 se stylov\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed nastupuj\u00edc\u00ed secesi. Z t\u00e9to \u010dinnosti vybo\u010duje jen n\u00e1vrh obchodn\u00ed pas\u00e1\u017ee<\/strong> (Gartenberg) v Ivano-Frankivsku<\/strong> a budova polsk\u00e9ho Sokola v Chodorov\u011b<\/strong> (Khodiriv). V t\u00e9 dob\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1 KB vrchol sv\u00e9 profesn\u00ed kari\u00e9ry, je nepostradatelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010cesk\u00e9 besedy a v\u00e1\u017een\u00fdm ob\u010danem i p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edm lvovsk\u00e9ho soudu. Koncem ledna 1910 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do Krakova (bydl\u00ed v hotelu Centralny), aby byl v prosinci t\u00e9ho\u017e roku jmenov\u00e1n za stranu investora jedn\u00edm z \u010dlen\u016f hodnot\u00edc\u00ed komise n\u00e1vrh\u016f projektu budovy fili\u00e1lky Pra\u017esk\u00e9 \u00fav\u011brov\u00e9 banky. Stavba byla o dva roky pozd\u011bji dokon\u010dena na rohu tehdej\u0161\u00ed ul. Karla Ludv\u00edka a Jagellonsk\u00e9 ve Lvov\u011b, pod dozorem Mat\u011bje Blechy<\/a>. Zlom nejen v \u017eivot\u011b KB nast\u00e1v\u00e1 vypuknut\u00edm 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. N\u011bkolik t\u00fddn\u016f po jej\u00edm vyhl\u00e1\u0161en\u00ed Rakouskem \u2013 Uherskem, po\u010d\u00e1tkem srpna 1914, um\u00edr\u00e1 Boubl\u00edk\u016fv tch\u00e1n Josef \u0160est\u00e1k a m\u011bsto Lvov je od rann\u00edch hodin dne 3.9. 1914 na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 10 m\u011bs\u00edc\u016f obsazeno vojsky carsk\u00e9ho Ruska. Smutn\u00e9 okam\u017eiky v jeho \u017eivot\u011b pokra\u010duj\u00ed v \u0159\u00edjnu zpr\u00e1vou z Brna o \u00famrt\u00ed mlad\u00e9ho synovce KB, kter\u00fd do Lvova p\u0159icestoval jako \u00fa\u0159edn\u00edk \u017divnostensk\u00e9 banky a stal se zapisovatelem \u010cB necel\u00fd rok p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e byl povol\u00e1n do c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta tr\u00e1v\u00ed KB st\u0159\u00eddav\u011b na rodinn\u00e9m statku v K\u0159iv\u010dic\u00edch, kde se pokou\u0161\u00ed sedla\u010dit a ve Lvov\u011b. Pohyb v\u00e1le\u010dn\u00e9 fronty p\u0159i dob\u00fdv\u00e1n\u00ed m\u011bsta i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed ozbrojen\u00fdch st\u0159et\u016f pokra\u010duj\u00edc\u00edch v letech 1918-20 mezi polsk\u00fdmi a ukrajinsk\u00fdmi jednotkami, v\u0161ak rodinn\u00e9mu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed neprosp\u011blo. Boubl\u00edk udr\u017euje styky se \u010dleny \u010cesk\u00e9 besedy do jejich\u017e \u0159ad se vrac\u00ed po obnoven\u00ed pln\u00e9 \u010dinnosti spolku v r. 1918. O jeho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v oboru po r. 1913 se v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy ji\u017e nezachovaly p\u0159esto, \u017ee jeho jm\u00e9no je uvedeno na seznamu plat\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f Spolku stavebn\u00edch podnikatel\u016f je\u0161t\u011b v b\u0159eznu 1921. Ze z\u00e1pisu valn\u00e9 hromady \u010cB, kter\u00e1 se uskute\u010dnila v podve\u010der 8.3. 1924 v restauraci U t\u0159\u00ed korun na dne\u0161n\u00ed ul. Szewska<\/strong> \u010d. 10 je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee architekt Boubl\u00edk p\u0159ijal v\u00fdsledek volby 22 \u010dlen\u016f a stal se p\u0159edsedou spolku, po rezignaci jeho p\u0159edch\u016fdce Franti\u0161ka Pe\u010denky<\/strong>. Jeho \u00fa\u010dast na sch\u016fz\u00edch v nov\u00e9 roli v\u0161ak nen\u00ed pravideln\u00e1 a b\u00fdv\u00e1 \u010dasto omluven pro nemoc.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
N\u00e1rodn\u00ed listy \u010d. 133 ze dne 19.11.1918<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Vrchol\u00ed tak jeho aktivity ve spolku krajan\u016f, kam se zapsal i jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd re\u017eis\u00e9r, herec a dovedn\u00fd recit\u00e1tor. Osobnost architekta zachytil Jan Horoutsk\u00fd, autor fejetonu Lvovsk\u00e9 vzpom\u00ednky<\/em>, oti\u0161t\u011bn\u00e9ho v Jiho\u010desk\u00fdch listech dne 2.8. 1916, takto: <\/p>\n\n\n\n

Boubl\u00edk o\u017eivuje spole\u010dnost svou \u017eivou letorou a hlasem jasn\u00fdm jako zvuk kovu, v\u00fdraznou tv\u00e1\u0159\u00ed velekn\u011bze, lemovanou opravdu kr\u00e1sn\u00fdm plnovousem.<\/em><\/p>Jan Horoutsk\u00fd, Lvovsk\u00e9 vzpom\u00ednky<\/em>, Jiho\u010desk\u00e9 listy ze dne 2.8. 1916<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Krom\u011b autorstv\u00ed programov\u00e9ho obsahu pravideln\u00fdch spole\u010densk\u00fdch ve\u010der\u016f byl v\u00a0prosinci 1899 Boubl\u00edk zm\u00edn\u011bn m\u00edstn\u00edm tiskem i jako v\u00fdte\u010dn\u00fd herec v\u00a0divadeln\u00ed jednoaktovce J. Vrchlick\u00e9ho Z\u00e1v\u011b\u0165 lukavick\u00e9ho p\u00e1na <\/em>a ocen\u011bn zvl\u00e1\u0161t\u011b za roli m\u011bstsk\u00e9ho radn\u00edho Tom\u00e1\u0161e Pe\u0159iny<\/em> v komedii V\u00e1clava \u0160techa Malom\u011bstsk\u00e9 tradice.<\/em> Sv\u016fj talent potvrzuje t\u00e9\u017e jako re\u017eis\u00e9r amat\u00e9rsk\u00e9ho divadeln\u00edho p\u0159edstaven\u00ed hry Strakonick\u00fd dud\u00e1k, <\/em>kterou odehr\u00e1li krajan\u00e9 p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 200 div\u00e1ky ku p\u0159\u00edle\u017eitosti 50. v\u00fdro\u010d\u00ed skonu J.K. Tyla dne 24.2. 1906 v\u00a0s\u00e1le Pedagogick\u00e9ho spolku na dne\u0161n\u00ed ul. Dudayeva<\/strong>. Ten ve\u010der, jen\u017e se prot\u00e1hl a\u017e do 3. hodiny r\u00e1no, za\u00a0doprovodu hudby 80. pluku pod veden\u00edm kapeln\u00edka Franti\u0161ka Fridricha<\/strong>, pat\u0159il k\u00a0nejvyda\u0159en\u011bj\u0161\u00edm aktivit\u00e1m \u010cesk\u00e9 besedy v\u00a0jeho historii. Boubl\u00edk tak\u00e9 recitoval b\u00e1sn\u011b K.H. Borovsk\u00e9ho na spole\u010densk\u00e9m ve\u010deru, kter\u00fd krajan\u00e9 uspo\u0159\u00e1dali k\u00a0v\u00fdro\u010d\u00ed jeho narozen\u00ed\u00a0v\u00a0s\u00e1le p\u011bveck\u00e9ho souboru Lutnia<\/a> dne 3.11. 1901, v\u00a0dne\u0161n\u00ed ul. Kryva Lipa. P\u0159i dal\u0161\u00edm setk\u00e1n\u00ed, v\u011bnovan\u00e9mu pam\u00e1tce slavn\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka a autora V\u00fdlet\u016f pana Brou\u010dka, m\u011bs\u00edc po jeho smrti v\u00a0r. 1908, p\u0159ednesl slova J. Vrchlick\u00e9ho Za Svatoplukem \u010cechem.<\/em> Lze s\u00a0jistotou \u0159\u00edci, \u017ee KB byl u v\u0161ech z\u00e1sadn\u00edch aktivit krajansk\u00e9ho spolku, kter\u00e9 v obdob\u00ed r. let 1890 a\u017e 1924 uskute\u010dnil. V\u00fdsledku sv\u00e9 redak\u010dn\u00ed pr\u00e1ce na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed knihy, popisuj\u00edc\u00ed historii m\u00edstn\u00edch \u010cech\u016f (Sto let \u010desk\u00e9ho \u017eivota<\/em> ve Lvov\u011b)<\/em>, na kter\u00e9 se pod\u00edlel spole\u010dn\u011b s\u00a0autorem a archiv\u00e1\u0159em \u010cesk\u00e9 besedy, Ludv\u00edkem Feiglem<\/a>, se v\u0161ak ji\u017e nedo\u017eil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
N\u00e1rodn\u00ed politika<\/em>. 5. 5. 1925<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Boubl\u00edkova v\u00edcezna\u010dn\u00e1 role v d\u011bjin\u00e1ch m\u00edstn\u00ed komunity skon\u010dila ofici\u00e1ln\u00edm dopisem datovan\u00fdm 13. ledna 1925, ve kter\u00e9m, s odvol\u00e1n\u00edm na sv\u016fj nep\u0159\u00edzniv\u00fd zdravotn\u00ed stav, rezignuje na funkci p\u0159edsedy \u010cesk\u00e9 besedy. Na slavnostn\u00edm ve\u010deru dne 7.3. 1925, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9m na po\u010dest oslav 75. narozenin prezidenta Masaryka v s\u00e1le Hotelu Krakowski<\/strong> za \u00fa\u010dasti stovky host\u016f, se ji\u017e neobjevil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Karel Boubl\u00edk, \u010desk\u00fd vlastenec, v\u00fdznamn\u00fd architekt a budovatel m\u011bsta Lvova um\u00edr\u00e1 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 56 let dne 1.5. 1925 na tuberkul\u00f3zu. Nekrolog zaslan\u00fd \u010dleny spolku, zve\u0159ejnila N\u00e1rodn\u00ed politika<\/em> dne 5.5. 1925. Boubl\u00edk nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 dolo\u017eiteln\u00e9 potomky a byl pochov\u00e1n na Ly\u010dakovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b<\/strong>. V jeho hrob\u011b evidovan\u00e9m pod \u010d\u00edslem 273 je od roku 1949 ulo\u017eena ciz\u00ed osoba a p\u016fvodn\u00ed n\u00e1hrobek se nedochoval.<\/p>\n\n\n\n

Usil\u00edm autor\u016f str\u00e1nek \u010cesk\u00fd Lvov a s pomoc\u00ed p\u0159edsedkyn\u011b \u010cesk\u00e9 besedy ve Lvov\u011b pan\u00ed Lyudmily Deyneky a podpory veden\u00ed na\u0161eho gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu se v \u010dervenci 2021 poda\u0159ilo na m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku Karla Boubl\u00edka instalovat pam\u011btn\u00ed desku.<\/p>\n\n\n\n

\u00a9 2020-2021 Petr Zenker<\/h4>\n\n\n\n

Zdroje: <\/em>https:\/\/jbc.bj.uj.edu.pl\/dlibra<\/em><\/a>, <\/em>https:\/\/kramerius5.nkp.cz\/<\/em><\/a>, <\/em>https:\/\/www.szukajwarchiwach.gov.pl<\/em><\/a>, Ev\u017een Topinka – Archiv spolku \u010cesk\u00e1 beseda ve Lvov\u011b (1867-1936) \u2013 ISBN 978-966-7022-65-5 \u2013 vydalo Centrum Evropy 2007<\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Architektonick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed a adresy pobytu Karla Boubl\u00edka<\/strong><\/h4><\/a>\n\n\n\n