{"id":142,"date":"2020-05-30T15:37:42","date_gmt":"2020-05-30T13:37:42","guid":{"rendered":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=142"},"modified":"2021-03-24T18:47:28","modified_gmt":"2021-03-24T17:47:28","slug":"vseobecna-zemska-vystava-1894","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ceskylvov.cz\/?page_id=142","title":{"rendered":"V\u0161eobecn\u00e1 zemsk\u00e1 v\u00fdstava 1894"},"content":{"rendered":"\n

D\u016fle\u017eit\u00fd bod v kari\u00e9\u0159e architekta<\/h4>\n\n\n\n
\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Hali\u010d se z\u00fa\u010dastnila sv\u011btov\u00e9ho veletrhu ve V\u00eddni v roce 1873 jako samostatn\u00e1 zem\u011b Rakousk\u00e9 monarchie. To vedlo k n\u00e1sledn\u00e9 organizaci dvou vlastn\u00edch zem\u011bd\u011blsko-pr\u016fmyslov\u00fdch v\u00fdstav, jedn\u00e9 ve Lvov\u011b (1877) a druh\u00e9 v Krakov\u011b (1887). Logick\u00fdm vy\u00fast\u011bn\u00edm pak byla V\u0161eobecn\u00e1 zemsk\u00e1 v\u00fdstava v roce 1894, kter\u00e1 byla v lec\u010dems inspirov\u00e1na Jubilejn\u00ed zemskou v\u00fdstavou<\/a>, uskute\u010dn\u011bnou v r. 1891 v Praze. Na konci \u010dervna 1892 se ve Lvov\u011b konalo shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, do kter\u00e9ho byli p\u0159izv\u00e1ni z\u00e1stupci v\u0161ech kraj\u016f, profesn\u00edch organizac\u00ed a podnik\u016f. Pr\u00e1v\u011b na tomto zased\u00e1n\u00ed se rozhodlo o uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy ve m\u011bst\u011b, s odhadem n\u00e1klad\u016f 600 tis. zlat\u00fdch. Ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed vydan\u00e9 v\u00fdkonn\u00fdm v\u00fdborem v\u00fdstavy tvrdilo, \u017ee tato akce bude p\u0159\u00ednosem pro cel\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed a prok\u00e1\u017ee pokrokovost ve v\u0161ech oblastech \u017eivota dosud nen\u00e1padn\u00e9 korunn\u00ed zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Pl\u00e1n v\u00fdstavi\u0161t\u011b<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

P\u0159\u00edprava v\u00fdstavy byla vedena pod z\u00e1\u0161titou c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. a jej\u00ed otev\u0159en\u00ed bylo na\u010dasov\u00e1no tak, aby se shodovalo s oslavou 100. v\u00fdro\u010d\u00ed Ko\u015bciuszkova povst\u00e1n\u00ed v roce 1794. Vedouc\u00edm organiza\u010dn\u00edho v\u00fdboru byl pov\u011b\u0159en kn\u00ed\u017ee Adam Sapieha<\/a>, gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem byl zvolen dr. Zdzis\u0142aw Marchwicki<\/a>, poslanec zemsk\u00e9ho sn\u011bmu a z\u00e1stupce starosty Lvova. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru v\u00fdstavy byli tak\u00e9 oba starostov\u00e9 dvou nejv\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst koruny, Edmund Mochnacki<\/a> ze Lvova a J\u00f3zef Friedlein<\/a> z Krakova. Od za\u010d\u00e1tku roku 1893 \u0159\u00eddili ve\u0161ker\u00e9 stavebn\u00ed pr\u00e1ce m\u00edstn\u00ed architekti Julian Zachariewicz<\/a> a Franciszek Skowron<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Elektrick\u00e1 font\u00e1na firmy Ing. Franti\u0161ka K\u0159i\u017e\u00edka<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

V t\u00e9m\u017ee roce ud\u011blila m\u011bstsk\u00e1 rada po zdlouhav\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch koncesi firm\u011b Siemens & Halske na stavbu a provozov\u00e1n\u00ed m\u011bstsk\u00e9 elektrick\u00e9 dr\u00e1hy ve Lvov\u011b, prvn\u00ed sv\u00e9ho druhu v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Evropy (v Praze od l\u00e9ta r. 1891\/v Krakov\u011b 1901). Prvn\u00ed tramvajov\u00e1 linka byla v provozu od \u010dervna 1894 a vedla z hlavn\u00edho vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed centrem m\u011bsta do m\u00edsta kon\u00e1n\u00ed v\u00fdstavy. Pro pohodl\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f byla instalov\u00e1na i speci\u00e1ln\u011b zkonstruovan\u00e1 lanovka, kter\u00e1 spojila etnografick\u00fd prostor v\u00fdstavy s hlavn\u00ed tepnou pro p\u011b\u0161\u00ed. V bl\u00edzkosti Stryjsk\u00e9ho (Kilinskiego) parku<\/a> bylo na plo\u0161e 50 ha, b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f, postaveno celkem 100 objekt\u016f, kter\u00e9 byly rozd\u011bleny do 34 tematick\u00fdch okruh\u016f. V\u00fdstava byla slavnostn\u011b otev\u0159ena 5. \u010dervna 1894 za p\u0159\u00edtomnosti arciv\u00e9vody Karla Ludv\u00edka<\/a> a b\u011bhem \u010dty\u0159 a p\u016fl m\u011bs\u00edce ji nav\u0161t\u00edvil 1 milion 150 tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, v\u010d. samotn\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. Mezi obdivovan\u00e9 objekty pat\u0159ila i sv\u011bteln\u00e1 font\u00e1na, dodan\u00e1 firmou Ing. Franti\u0161ka K\u0159i\u017e\u00edka<\/a> z Prahy a ozdoben\u00e1 sochami Leonarda Marconiho<\/a>, profesora um\u011bn\u00ed na Lvovsk\u00e9 polytechnice. K\u0159i\u017e\u00edkova firma, pod veden\u00edm Ing. Jan\u010fourka, zajistila i elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed are\u00e1lu v\u00fdstavi\u0161t\u011b. Vlastn\u00ed pavilon m\u011bla tak\u00e9 firma Ant. Reissenzahn z Prahy.<\/p>\n\n\n\n

Mezi vystavuj\u00edc\u00ed pat\u0159ily i dal\u0161\u00ed des\u00edtky \u010desk\u00fdch firem, zejm\u00e9na tov\u00e1rny na r\u016fzn\u00e9 stroje a za\u0159\u00edzen\u00ed. Od t\u011bch slavn\u00fdch (nap\u0159. F. Ringhoffer, A. Kunz) a\u017e po drobn\u00e9 v\u00fdrobce \u0161koln\u00edch pom\u016fcek \u010di n\u00e1\u0159ad\u00ed na v\u00fdrobu um\u011bl\u00fdch kv\u011btin. Podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti z\u00a0nich byl pomocn\u00edkem a z\u00e1stupcem kronik\u00e1\u0159 m\u00edstn\u00ed \u010cesk\u00e9 besedy<\/a><\/strong>, Ludv\u00edk Feigl. Lvovsk\u00e9 krajany pak na v\u00fdstav\u011b reprezentovaly firmy F. Staffa<\/a><\/strong>, brat\u0159\u00ed V\u010del\u00e1k\u016f<\/a><\/strong>, J. Da\u0161ka<\/a><\/strong>, Kafkova v\u00fdrobna klobouk\u016f, obchodn\u00edci Hamel a Feigl a tov\u00e1rna na kachle pana Kub\u00edna. Po\u010detn\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed delegace m\u011bly rovn\u011b\u017e \u010desk\u00e9 zastoupen\u00ed, kdy\u017e do Lvova p\u0159icestoval hrab\u011b Ev\u017een Czernin a jeho kolegov\u00e9 z\u00a0obou sn\u011bmoven rakousk\u00e9ho parlamentu.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava p\u0159edstavila v\u00fdsledky z r\u016fzn\u00fdch obor\u016f v\u011bdy, um\u011bn\u00ed, technologie, ekonomiky a pr\u016fmyslu v Hali\u010di, kter\u00e1 byla dosud pova\u017eov\u00e1na za ekonomicky nejzaostalej\u0161\u00ed \u010d\u00e1st rakousk\u00fdch zem\u00ed. Zejm\u00e9na v\u0161ak umo\u017enila demonstrovat vlasteneck\u00e9 pocity Pol\u00e1k\u016f, a to rozli\u010dn\u00fdmi kulturn\u00edmi p\u0159edstaven\u00edmi a um\u011bleck\u00fdmi prezentacemi. Padl zde tak\u00e9 prvn\u00ed fotbalov\u00fd g\u00f3l v historii polsk\u00e9 kopan\u00e9. V t\u00e9 dob\u011b bylo Karlu Boubl\u00edkovi pouh\u00fdch 25 let, dosud nebyl \u00fa\u0159edn\u011b zp\u016fsobil\u00fd pro samostatnou stavebn\u00ed \u010dinnost, ale jako zam\u011bstnanec magistr\u00e1tu dostal pokyn navrhnout a postavit n\u011bkter\u00e9 pavilony, v\u010detn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho objektu v\u00fdstavy.<\/p>\n\n\n\n

Pr\u016fmyslov\u00fd pal\u00e1c (\u010d. 10)<\/strong><\/h2>\n\n\n\n
\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Keramika ve stylu Pokucki<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Projekt navrhnul F. Skowron, podrobn\u011bji jej d\u00e1le zpracoval KB, kter\u00fd rovn\u011b\u017e vedl i jeho v\u00fdstavbu, zaji\u0161\u0165ovanou tesa\u0159skou spole\u010dnost\u00ed J. Gryglaszewsk\u00e9ho a Z. Krykiewicze. Byla to n\u00e1dhern\u00e1, bohat\u011b zdoben\u00e1 budova o rozloze 5985 m2, t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b rozlehl\u00e1 jako krakovsk\u00e1 Sukiennica. Pozoruhodn\u00e1 byla d\u0159ev\u011bn\u00e1 konstrukce velk\u00e9 novobarokn\u00ed kupole (s v\u00fd\u0161kou 32 m nejvy\u0161\u0161\u00ed stavba v\u00fdstavy). Fas\u00e1dn\u00ed vitr\u00e1\u017ee s obr\u00e1zky polsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f vytvo\u0159ila spole\u010dnost Tiroler Glasmalerei<\/a> z Innsbrucku. Do tympanonu byl um\u00edst\u011bn velk\u00fd historicko – alegorick\u00fd panel autora Tadeusza Popiela<\/a>. Polychromn\u00ed zdoben\u00ed fas\u00e1dy a interi\u00e9ru vytvo\u0159ila mal\u00ed\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost brat\u0159\u00ed Fleck\u016f podle skic Juliana Zachariewicze. Pro v\u00fdzdobu st\u011bn byly pou\u017eity stylizovan\u00e9 motivy huculsk\u00e9 keramiky (Pokucki – Bachmi\u0144ski styl). Pavilon um\u011blecky a atraktivn\u011b prezentoval ve\u0161ker\u00e9 bohatstv\u00ed dom\u00e1c\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby, od tesa\u0159stv\u00ed, socha\u0159stv\u00ed, \u010dalounictv\u00ed a hrn\u010d\u00ed\u0159stv\u00ed, p\u0159es sklo a porcel\u00e1n, textilie, od\u011bvy, um\u011bl\u00e9 kv\u011btiny, a\u017e po v\u00fdrobu pap\u00edru a modely velk\u00fdch konstrukc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Lvovsk\u00fd m\u011bstsk\u00fd pavilon (\u010d.90)<\/strong><\/h2>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Podle skic architekta a dlouholet\u00e9ho \u0161\u00e9fa lvovsk\u00e9ho stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu, Juliusza Hochbergera<\/a>, projektoval K. Boubl\u00edk stavbu, kterou realizovala tesa\u0159sk\u00e1 firma H. M\u00fcllera. Pavilon byl postaven jako vila v n\u011bmeck\u00e9m renesan\u010dn\u00edm stylu. P\u0159edn\u00ed fas\u00e1da se vyzna\u010dovala bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00fdmi ozdobami a p\u016fsobivou tesa\u0159skou prac\u00ed. Po v\u00fdstav\u011b byl pavilon p\u0159em\u00edst\u011bn pobl\u00ed\u017e Kilinsk\u00e9ho pomn\u00edku ve Stryjsk\u00e9m parku a byla zde otev\u0159ena restaurace.<\/p>\n\n\n\n

Koncertn\u00ed s\u00e1l (\u010d.23)<\/strong><\/h2>\n\n\n\n
\"\"\/
Na fotografii z lev\u00e9 strany<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Navrhl F. Skowron a dopracoval K. Boubl\u00edk. Vn\u011bj\u0161\u00ed fas\u00e1da haly byla provedena technikou hr\u00e1zd\u011bn\u00e9ho zdiva. St\u011bny a strop v interi\u00e9ru byly malov\u00e1ny bratry Fleckov\u00fdmi na z\u00e1klad\u011b Boubl\u00edkova n\u00e1vrhu, s\u00e1l byl vybaven t\u00e9\u017e div\u00e1ck\u00fdmi galeriemi.<\/p>\n\n\n\n

Pavilon \u017eensk\u00e9 pr\u00e1ce (\u010d.59)<\/strong><\/h2>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

D\u0159ev\u011bnou budovu o rozloze 355 m2 navrhl architekt Franciszek Skowron, jeho\u017e projekt dokon\u010dil Karel Boubl\u00edk s tesa\u0159skou firmou J. Sladka. Expozice p\u0159edstavila roli a v\u00fdznam \u017een ve spole\u010densk\u00e9m \u017eivot\u011b Hali\u010de.<\/p>\n\n\n\n

Triumf\u00e1ln\u00ed br\u00e1na<\/strong><\/h2>\n\n\n\n
\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

D\u0159ev\u011bn\u00e1 konstrukce s bohat\u00fdm zdoben\u00edm a s\u00e1drov\u00fdmi bustami Marconiho \u017e\u00e1ka Antoni Popiela<\/a> byla postavena na Horodotsk\u00e9 ulici (d\u0159\u00edve Grodeck\u00e1 ul.), pod dozorem Karla Boubl\u00edka. Do\u010dasn\u00e1 slavobr\u00e1na byla postavena na po\u010dest n\u00e1v\u0161t\u011bvy c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. ve Lvov\u011b. Byla vyrobena ji\u017e o dva roky d\u0159\u00edve pro pl\u00e1novanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu monarchy, av\u0161ak ta byla z d\u016fvodu tehdej\u0161\u00edho \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed cholery ve m\u011bst\u011b, zru\u0161ena. KB se d\u00e1le pod\u00edlel na v\u00fdstavb\u011b Pavilonu hygieny a balneologie<\/strong> (\u010d.21) a objektu V\u00edde\u0148sk\u00e9 restaurace<\/strong>, pokryt\u00e9 plechovou st\u0159echou (\u010d.84). Z konce t\u00e9ho\u017e roku existuje z\u00e1znam m\u011bstsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu ve Lvov\u011b o vyplacen\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 odm\u011bny KB za odvedenou pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n

Zdroj: https:\/\/jbc.bj.uj.edu.pl\/dlibra<\/a><\/em>, https:\/\/www.lvivcenter.org\/pl\/<\/a><\/em><\/p>\n\n\n\n

D\u00e1le – <\/a>\u017divot architekta<\/a><\/strong><\/h4>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

D\u016fle\u017eit\u00fd bod v kari\u00e9\u0159e architekta Hali\u010d se z\u00fa\u010dastnila sv\u011btov\u00e9ho veletrhu ve V\u00eddni v roce 1873 jako samostatn\u00e1 zem\u011b Rakousk\u00e9 monarchie. To vedlo k n\u00e1sledn\u00e9 organizaci dvou…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":144,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-142","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/142"}],"collection":[{"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=142"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/142\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":951,"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/142\/revisions\/951"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/144"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ceskylvov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=142"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}